S nabídkou stát se jejím spoluzakladatelem osloví ještě v březnu Zlínský kraj, Univerzitu Tomáše Bati, Nadaci Tomáše Bati, Národní památkový ústav a Vysoké učení technické Brno.

„Hlavním úkolem obecně prospěšné společnosti bude hledat prostředky na obnovu památníku mimo rozpočet města,“ osvětlil zlínský primátor Miroslav Adámek (TOP 09/STAN).

Odhady nákladů na rekonstrukci se podle náměstka Miroslava Kašného (KDU-ČSL), pohybují mezi 50 až 70 miliony korun. Rozhodně se tedy bude jednat o běh na dlouhou trať.

Budova památníku v posledních desítkách let nesloužila účelu, ke kterému byla postavena. Od 50. let minulého století v něm našla zázemí Filharmonie Bohuslava Martinů. Ta však od loňského roku koncertuje v prostorách Kongresového centra. Další prostory má pronajaté Krajská galerie výtvarného území, která se ale má v příštím roce také stěhovat.

„Budova nemůže zůstat opuštěná. Vždyť se jedná o skvost, na který můžeme být právem hrdí. Podle rady města bude nejlepším řešením, když v ní opět vznikne Památník Tomáše Bati. Dala tak na doporučení odborníků,“ okomentoval současnou situaci Kašný.

Památník Tomáše Bati z roku 1933 je nejpůsobivějším architektonickým dílem Františka Lydie Gahury. Svým železobetonovým skeletem a všudypřítomným sklem představuje moderní parafrázi staveb vrcholné gotiky.

V roce 1954 byl Baťův památník přestavěn na Dům umění a vznikly zde zmiňované prostory pro galerii výtvarného umění a zlínskou filharmonii.