„Partner jí nic nedal, zůstala tak na čtrnáct dní či tři týdny bez peněz. Chvíli trvalo, než si vyřídila přídavky na děti, a měla tak alespoň nějaké peníze," přiblížila smutný příběh ztrápené paní Věry osmatřicetiletá Adéla Trnová.

Ta už osm let pracuje ve zmíněném azylovém domě jako vedoucí sociálních služeb a také terénní sociální pracovnice. Paní Věře v nelehkých chvílích ve vsetínském zařízení pomáhala.

„Pro takové případy máme krizový balíček trvanlivých potravin, které jsme jí i dětem poskytli. Kdyby tady v okolí fungovala takzvaná potravinová banka, klienti a i my bychom to uvítali. Všechno by bylo snazší," podotkla Adéla Trnová.

S případy lidí, kteří se ocitnou takříkajíc na hranici chudoby, se setkává dnes a denně. A právě jí zmiňovaná potravinová banka se v těchto dnech začíná plánovat i ve Zlínském kraji.

Vzniknout by měla buď ve Zlíně, Otrokovicích, či na Vizovicku, aby zkrátka byla ve středu kraje, a tudíž dostupná i pro zařízení z jeho okrajových částí. Záleží na tom, kde se podaří najít vhodné prostory pro její zřízení.

První potravinová banka byla v Česku založena v roce 1992 v Praze. V jednotlivých krajích republiky pak začaly vznikat od roku 2008.

„Zásobování potravinových bank je zajišťováno například z nadbytečné zemědělské produkce, přebytků obchodních řetězců, jídelen a podniků společného stravování nebo darů veřejnosti při organizovaných sběrných akcích," informovala Taťána Valentová Nersesjan, radní Zlínského kraje pro sociální oblast.

Potravinové banky jsou určené právě lidem ohroženým hladem a chudobou.

Jídlo z nich jim předávají pracovníci sociálních služeb, kteří pomáhají osobám a rodinám s dětmi v nouzi, a to buď bezplatným poskytováním jídel v sociálních jídelnách a střediscích pomoci, nebo předáváním balíčků.

„Rádi bychom tam měli zpočátku jen trvanlivé potraviny, jako jsou například instantní jídla, rýže nebo těstoviny. Když se nám ji podaří rozjet, tak budeme jednat o možnostech rozšíření sortimentu, třeba o hotová jídla z jídelen," řekl ředitel obecně prospěšné společnosti Elim Vsetín, která se mimo jiné zabývá prací s lidmi bez přístřeší, Jiří Růžička.

„Rádi bychom tam měli zpočátku jen trvanlivé potraviny, jako jsou například instantní jídla, rýže nebo těstoviny. Když se nám ji opravdu podaří rozjet, tak budeme jednat o možnostech rozšíření sortimentu, třeba o hotová jídla z jídelen. Na to by ale musela být také vybavena odpovídajícím způsobem, což zpočátku nebude," řekl Deníku ředitel obecně prospěšné společnosti Elim Vsetín, která se mimo jiné zabývá prací s lidmi bez přístřeší, Jiří Růžička.

Myšlenka zřídit v kraji potravinovou banku byla výsledek společného setkání zájemců o ni. Uvést ve skutečnost ji chce Elim se vsetínským Azylovým domem pro ženy a matky s dětmi a také s Nadějí Zlín. Tato trojice organizací plánuje tento měsíc učinit nezbytné první kroky k založení potravinové banky.

„I když lidé mají třeba vlastní bydlení a může se zdát, že takovou pomoc nepotřebují, ke konci měsíce nemají peníze. A ani co dát jíst dětem. Toto řešení se nám proto zdálo jako ideální. Ostravskou banku už využíváme, ale je pro nás daleko, náročná na dojíždění," konstatoval Michal Trčálek, ředitel vsetínského Azylového domu pro ženy a matky s dětmi.

Připojil by se

Pokud by do budoucna potravinová banka ve Zlínském kraji oslovila i regionální jídelny kvůli hotovým jídlům, například provozovatel té zlínské Jan Plhák by spolupráci minimálně zvážil.

„Myslím, že bych do toho i šel. Jen bych asi neměl čas vozit do banky jídlo. Možnost takto pomoci bych však hned nezavrhl," sdělil Jan Plhák.