Údržba jednoho krytu vyjde na zhruba čtyřicet tisíc korun ročně. „Z toho důvodu jsme se rozhodli jeden z nevyužívaných krytů nabídnout k pronájmu. Zájemci v žádosti uvedou výši nájmu, kterou by byli ochotní platit a také na jak dlouho a k čemu prostory využijí," prozradil referent Odboru správy a údržby majetku Libor Vaněk.

V současné době je v majetku města třináct krytů civilní obrany. „Všechny zůstávají funkční. Vyskytují se pod většinou školských zařízení, pod věžákem a bývalým „kremlem". Mezi funkční kryty patří také kino Vatra," upozornil Vaněk.

Ještě v roce 2004 to bylo šedesát čtyři stálých tlakově odolných krytů s celkovou kapacitou téměř 14 tisíc osob. „Kvůli zbytečným nákladům na údržbu se tehdy vyřazovaly malokapacitní kryty pod obytnými domy. Nabídli jsme je vlastníkům panelových," dodal Vaněk.

Většina krytů ve městě vznikala od padesátých do sedmdesátých let dvacátého století. „Důvod byl jednoduchý. Sídlilo tu okresní vedení a řídící složky. Dalším důvodem mohla být také válečná výroba v místní Zbrojovce," uvedl zástupce ředitele Okresního státního archivu ve Vsetíně Zdeněk Pomkla.

S využíváním krytů k jiným účelům než jen pro civilní obranu se ve městě začalo už na konci sedmdesátých let minulého století. Příkladem může být protiatomový kryt na ulici Štěpánská na Rybníkách. „Národní výbor tenkrát rozhodl využít shromažďovací sály k mírovým účelům. V budově proto vzniklo loutkové divadlo Kohútek," prozradil Pomkla.

Funkční i už nefunkční kryty lze najít po celém městě. V areálu Zbrojovky, pod hotelem Vsacan či pod Komerční bankou. Dalším proměněným krytem je například současná spisovna pod poštou na sídlišti Sychrov. „Dokonce i paneláky byly v minulosti stavěny tak, aby jako kryty fungovaly. Stačilo utěsnit okna a dveře, chyběly jen filtry, proto jsou uváděny jako dočasné," dodal Pomkla.

Pozůstatky po těchto bunkrech u panelových domů jsou vidět dodnes. Například „budka" se zatavenými okny u nového hřiště na ulici Dukelská na Trávníkách.