Pro návštěvníky organizátoři připravili mimo jiné komentované ukázky zpracování jehněčího masa. Ovčák Vojta Molek předvedl práci ovčáckého psa a nechyběly ani ukázky podzimních dekorací.

Nedílnou součástí letošních Podzimních ovčáckých slavností na Santově se stala soutěž v pojídání frgálů a sportovní klání ve slalomu s tragači.

V doprovodném kulturním programu se představily folklorní soubory Lipta Liptál a pěvecký sbor Rokytenka z Liptálu. Ten se mimo jiné představil také pásmem nazvaným Rokytenka u ohňa.

Na jehněčí bez marinád. Stačí valašské byliny

Přestože sobota co do počasí nevěští od rána nic příjemného, těším se a hlavně jsem zvědavý. Jedu na Santov, věhlasný valašský kopec, kde na mě čeká Jan Dubovský. Kuchař, který tu na Podzimních ovčáckých slavnostech předvádí umění, co se týká jehněčího masa.

„No to je dost, že jste tady. Máme nejvyšší čas se připravit," vítá mě s úsměvem šestatřicetiletý mistr vařečky a rodák z Bojkovic.

Budu dnes jeho pomocníkem při komentovaných ukázkách bourání jehněčího masa. „Mám pro vás ještě jedno překvapení. Připravíme spolu návštěvníkům slavností taky jedno valašské jídlo s využitím jehněčího masa," doplňuje svůj uvítací monolog.

Zaskočený nejsem. Vaření je totiž mým koníčkem, a tak „rozkaz" svého mistra vnímám spíš jako skvělou příležitost k poznání něčeho nového. Pevnost mých kramfleků ale bere záhy za své. „Tak jdeme na to. Tady jsou nože, sekáček a porcujeme," slyším za sebou.

Dlouho mě však Jan Dubovský u porcování jehněte nenechává. „Je vidět, že cosi o tom víte. Ale potřebujeme taky vařit. Není čas na hrdinství, musíme za to vzít," říká mi šéfkuchař.

Podává mi ruku na důkaz, že oceňuje snahu a přihlížející uznale pokyvují hlavou.

Mám radost. S o to větším zájmem pak sleduji to, jak mistr bravurně porcování jehněte zvládá a ještě u toho vysvětluje, co dělá, jak to dělá a k jakému způsobu úpravy je ten který kus vhodný.

Dlouho ale nelelkuju. „Připravte steaky a žebra na grilování. A z kýty nakrájejte nudličky. Budeme je potřebovat na přípravu valašské dobroty. Maso důkladně odblaňte," radí mi Jan Dubovský s dalším úkolem.

Pouštím se do toho s vervou. Mistr je spokojený. Za odměnu mi prozrazuje své tajemství. „Hodně lidí maso před úpravou různě takzvaně marinuje. To nikdy nedělejte. Ani u jehněčího. Marinuje se pouze nekvalitní maso. A my spolu přece nabídneme našim hostům kvalitu," říká mi.

Snažím se šéfovi oponovat tím, že zvlášť u skopového, u kterého většině lidí vadí aroma ovčiny, pomáhá marináda toto odstranit. „To je nesmysl. Základem je kvalitní odblanění masa. Před tepelnou úpravou pak stačí potřít maso olejem s česnekem a valašskými bylinkami. Není nic lepšího," svěřuje se mi Jan Dubovský se svými zkušenostmi. Poslechnu. Maso před grilováním potírám olejem s česnekem a bylinkami. Nechávám jej pár minut odležet a dávám na rošt grilu. Žebra pak potírá mistr až přímo na grilu. Snítkou z bylinek.

Vůně za chvilku přitahuje první nedočkavce. Jan Dubovský porcuje, já ukládám do misek, do nichž přidám i trochu ostružinové omáčky. Spokojenost ochutnávačů je zřejmá. „Ogaři, zmákli ste to suprově," chválí grilované speciality Pavel Nosek z Rožnova pod Radhoštěm.

Jsem rád, že alespoň malý kousek pochvaly patří i mně. Na dlouhé rozjímání ale není čas. „Pustíme se do přípravy valašské jehněčí speciality," vybízí mě po chvilce slávy Jan Dubovský.

Připravujeme pohankové rizoto. Loupu a krájím cibuli, chystám česnek. Pohanku jsme si uvařili předem, maso je nakrájené. A tak za pár minut se u stolu začínají srocovat další ochutnávači a zjišťují, jakouže voňavou dobrotu jim ten profík s amatérem připravili.

Misky s rizotem mizí jedna za druhou. „Nečekala jsem, že tak jednoduché jídlo může být tak dobré," oceňuje výtvor kuchaře a jeho pomocníka Romana Dušková z Valašského Meziříčí.

Je krátce po poledni. Moje kuchařsko-pomocnická mise na ovčáckých slavnostech končí. Prostranství u hospody Na Santově je, i přes sychravé počasí, věštící snad už i příchod zimy, plné lidí. „Byl o nás zájem. Byla to příjemná spolupráce a já za ni děkuji. Rád si to někdy zopakuji," říká mi na rozloučenou Jan Dubovský.

Jsem rád, že jsem nezklamal. Radost mi nekazí ani silné mrholení. Mizím v davu s hlavou plnou zážitků. A nechávám se strhnout programovým děním. Na pódiu už totiž skotačí Malúšata z Liptálu a za chvilku bude netradiční módní přehlídka. Tu si nenechám ujít.