Výzkum provedla společnost Elsevier, mezinárodní vydavatelská organizace. Hodnotila přitom dynamiku nárůstu publikací vědeckých pracovníků, a to v letech 2002 až 2011.

„UTB se podle výsledků průzkumu desetinásobně zlepšila v počtu publikací, čímž se mezi hodnocenými institucemi zařadila na třetí místo," zmínila kancléřka univerzity Andrea Kadlčíková.

Vůbec nejlepší výsledek dosáhla zlínská univerzita v nárůstu kvality výzkumu. Ten se měří podle počtu ohlasů na publikovaný článek. Zatímco průměrné zlepšení v ČR má hodnotu 1,14 na jednu publikaci, u UTB je uváděna hodnota 2,9 a to je údajně absolutně nejvíce v českém výzkumu.

„Výpočet kvality je velmi komplikovaný, protože vychází ze srovnávací analýzy z celosvětové databáze zahrnující obdobné publikace," vysvětlila kancléřka.

Výsledek průzkumu je však pro zlínskou univerzitu veskrze pozitivní: výzkum zde má špičkovou světovou kvalitu.

„To je dobrá zpráva. UTB je stále nejmladší univerzitou v republice a její výzkumný potenciál přesto roste rychleji, než je český průměr. A to ještě analýza nezahrnuje výstupy výzkumných center CPS a CEBIA, které určitě zlepší úroveň zlínského výzkumu," okomentoval rektor Baťovy univerzity Petr Sáha.

Současně podotkl, že zlínská univerzita není u nás jedinou, která buduje výzkumná centra. Prakticky všechny české univerzity se věnují výzkumu. „Konkurence roste," je si vědom rektor.

CENTRUM POLYMERNÍCH SYSTÉMŮ

Je výzkumné pracoviště, kde působí sedm výzkumných týmů tvořených lidmi z celého světa. Dosud pracují týmy v budově univerzity v jednom z bývalých baťovských internátů, ale vysoká škola už staví nový objekt Centra polymerních systémů mezi Antonínovou ulicí a třídou Tomáše Bati ve Zlíně.

Má mít světové parametry pro výzkum polymerních systémů a pro využití nejnovějších technologií. V centru najde práci více než 120 výzkumných pracovníků nejen z ČR, ale i ze zahraničí.

Budou zkoumat pokročilé polymerní systémy se schopností vytvářet originální struktury, např. polymerní nanovlákna, materiály pro medicínské aplikace, biopolymery či inteligentní polymerní materiály.

„Výzkum polymerních materiálů má ve Zlíně dlouholetou tradici a za tuto dobu jsme v jejich výzkumu dosáhli mezinárodní úrovně," říká rektor UTB Petr Sáha.

UTB získala na projekt Centra polymerních systémů souhrnnou dotaci 754 milionů korun z Evropské unie. Část peněz jde na stavbu, část na vybavení, například nákladné stroje. Stavba má být podle plánů dokončena v říjnu 2014.

Momentálně zkoumáme, jak upravit potisk hadiček

/ROZHOVOR s Mariánem Lehockým/ Vymýšlí povrchy zdravotnických hadiček či srdečních chlopní, aby je lidské tělo co nejlépe přijalo. Tak, aby byla léčba pacienta rychlejší a k organismu šetrnější.

Výsledky výzkumu zlínských vědců zaujaly světové špičky. Odborný článek, ve kterém novinky prezentovali, vybrali prvně do soutěže. V konkurenci pracovišť z celého světa vybojoval hned druhé místo. Tým, který zkoumá povrch zdravotnických pomůcek, vede ve Zlíně vědec Marián Lehocký.

Kdo vás předběhl?

Holanďani a Němci, kteří uváděli výsledky své spolupráce. Na třetím místě pak byly v článku výsledky výzkumu Holanďanů a Srbů.

Na druhém místě jenom Čechů?

Ne, jde taktéž o mezinárodní spolupráci. Konkrétně výzkumné skupiny, které stály za výsledky v odborném článku, tvořili kromě našinců Slováci a Slovinci, kteří spolupracují s Centrem polymerních systémů ve Zlíně.

Když se řekne, že vyhrál článek, nezní to tak zajímavě. Velkou roli tedy asi sehrál právě obsah, je to tak?

Přesně tak. Do soutěže se týmy ani nehlásí, jsou vybrány odbornou komisí, která nezávisle monitoruje publikace. A proč? Protože jsou výsledky jejich výzkumu hodnotné a přinášejí užitek společnosti. My se snažíme zlepšovat povrch u zdravotnických pomůcek. Cílem je, aby byly antibakteriální, některé proti srážlivosti krve a obecně aby napomáhaly pacientům k rychlejší rekonvalescenci a byly k tělu šetrnější.

Na čem pracujete se svým týmem teď?

Na inovované metodě potisku. Aby tomu rozuměla většina čtenářů: například na zdravotnických hadičkách, které se zavádějí do těla, jsou zaznačeny měrky, které se ale v praxi při použití ošoupají. My zkoumáme, jak ideálně povrchy upravit, aby vydržel potisk co nejdéle a samozřejmě byl co nejšetrnější k organismu.

Co spolupráce se zahraničními týmy, které se umístily rovněž na předních příčkách? Neuvažujete o ní?

Musím říct, že výzkumné týmy jsou většinou úzce specializované, takže v tomto případě se každý věnuje svému. Pokud se však možnost ke spolupráci naskytne, bránit se jí pochopitelně nebudeme.

Už příští rok vás čeká stěhování do nového objektu, který se staví mezi Antonínovou ulicí a třídou Tomáše Bati ve Zlíně. Jak se tam těšíte?

Velmi. Budeme moci pracovat v modernějších prostorách a s dalšími novými modernějšími přístroji. Možnosti výzkumu ve Zlíně se tak zase o hodně zlepší.

ŠIDLOVÁ MARIE

Nejlepší výzkumné instituce v ČR 1. Akademie věd ČR - 2. Univerzita Karlova - 3. ČVUT v Praze - 4. Masarykova univerzita - 5. VUT Brno - 6. Univerzita Palackého - 7. Ostravská univerzita - 8. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava - 9. Jihočeská univerzita - 10. Univerzita Tomáše Bati