Vedoucí výzkumu archeolog Ivan Čižmář říká v rozhovoru pro Deník: 

Můžeme zjistit, na co nebožtíci umřeli

„Těžko říct, zda něco objevíme," říkal ještě před měsícem vedoucí archeologického výzkumu ve Štípě Ivan Čižmář. Teď je sám překvapený. A nevylučuje, že se pod kryptami kostelíka ze 14. století objeví další historické zajímavosti. Výzkum v takovém rozsahu se totiž ve starém poutním kostele nikdy neprováděl.

„Netušili jsme, že budeme kopat tak hluboko. Říkali jsme, že sundáme dlažbu a prohlédneme prostor pod ní. Ale nakonec jsme odkryli krypty a rozhodli jsme se je prozkoumat," říká archeolog.

Co jste objevili?

Šest hrobů, které jsou ale zatím odkryté pouze zčásti. V jedné z krypt na jižní straně je vyskládaná kostnice. Vidíte, spousta lebek a kostí, které byly skryty pod novodobým zásypem. Přesnou dataci nevíme, ale může to být 19. nebo počátek 20. století. Až budeme vyhodnocovat prostor kompletně, potom se dostaneme k bližšímu datu.

Na opačné straně vidím i celé kostry. Kolik těl jste vykopali?

Celé kostry máme prozatím dvě, z dalších ostatků bychom jich ale mohli poskládat desítky. A zbývá odkrýt další tři hroby.

Co s ostatky bude?

Co se týče skládky kostí, ta zůstane patrně zachována pod zemí. Kosti jsou hezky urovnané a není potřeba je brát a vyskládávat znovu. Nemělo by to žádný význam. Navíc pod skládkou už nic není. Nebožtíky v hrobech necháme do příštího týdne, kdy se sejdeme i s památkáři a řekneme si, co dál. Z celých koster uděláme každopádně antropologický rozbor. Můžeme zjistit, na co nebožtíci umřeli, jaké měli nemoci či zranění.

Víme, jak jsou kostry staré?

Nebožtíci u sebe nemají téměř žádnou hrobovou výbavu žádný knoflík, mince. Nejsme schopni přesně určit jejich stáří. Na jedinou minci jsme tedy narazili u prostředního hrobu, ale tu dosud nemáme očištěnou, aby nám zodpověděla přesné období.

Takže tím pádem ani nevíte, kdo to mohl být?

To je také otázka. Jelikož nejsme zatím schopni určit stáří, nemůžeme říct, o jaký rod by se mohlo jednat. Pohřbívali tu Šternberkové i Nekešové. Nemusí to být ale někdo z jejich rodu. Mohou to být jenom nějací movitější lidé z té doby. Orientačně odhaduji, že kostry pocházejí z 16. nebo 17. století.

Na bočních stranách krypt vidím další kusy lebek.

Ano. Máme rozkopanou polovinu kostela. Tuto část výzkumu zdokumentujeme a půjdeme dál. Další část dlažby sundáme po Vánocích.(šid)

Kvůli kostrám se možná bude odvlhčovat jinak

Dvě hluboké jámy jsou jen metr od sebe. V jedné je problém kopnout do země, ve druhé je pomalu bláto. Občanské sdružení Communitas auxilium chce společně s hydrology přijít na to, proč podlaha v kostelíku ve Štípě vlhne a prostor pod ní tak špatně vysychá.

„Před patnácti lety, kdy začala štípská farnost kostel rekonstruovat, vybudovala kolem něho kanály, které měly vlhnutí zabránit. Ale zřejmě se nepodařilo," poznamenal náměstek zlínského primátora Miroslav Kašný, člen sdružení dobrovolníků.

S odvlhčením kostela jednoznačně počítá. Projekt je ostatně také důvodem rekonstrukce podlahy. Nález archeologů ale plány komplikuje. Odvlhčení totiž zřejmě nebude možné podle současného projektu provést, aniž by se krypty s lidskými ostatky rozbořily, což s největší pravděpodobností památkáři nepovolí.

„Zpevňující klenby, které archeologové objevili, tak představují v tomto případě problém. Památkáři je asi budou chtít zachovat. Možná tak budeme muset změnit projekt, který počítal s prostorem pod podlahou. Zvýšit niveletu podlahy nám asi odborníci také nepovolí. Jsme tak nyní v neřešitelné situaci," přiznal Kašný.

Řešení by podle něj mělo vyplynout ze schůzky s památkáři, archeology a hydrologem, která je v plánu příští týden. (šid)

Chrám vydal ostatky