Podle úřadu práce čerstvým absolventům komplikuje hledání práce nedostatek praxe

„Krajská pobočka ve Zlíně již eviduje absolventy, kteří v letošním roce ukončili studium," sdělila vedoucí oddělení zaměstnanosti krajské pobočky Úřadu práce ČR ve Zlíně, Lucie Topolánková.

„Největší počet zaevidovaných absolventů očekáváme vždy v průběhu měsíce září," prohlásila. „Největším handicapem absolventů při jejich umisťování na trh práce je absence praxe," dodala zároveň.

Ne všichni absolventi však mají tento problém. Řada firem, především těch strojírenských, se totiž snaží získávat absolventy již během jejich studia například placenými praxemi či nabídkou letních brigád.

„Zaměřujeme se hlavně na obory, které jsou pro nás klíčové, jako jsou obráběči kovů nebo mechanici seřizovači," sdělila vedoucí personálního oddělení společnosti TAJMAC-ZPS Ivana Lukašíková.

„Máme zájem seznámit je s naší firmou, navázat s nimi vztah a do jisté míry si je i vychovávat pro přijetí do kmenového stavu zaměstnanců v budoucnu," dodala. Dle jejích slov mezi jejich hlavní partnery patří Střední průmyslová škola polytechnická Centrum odborné přípravy Zlín a Střední průmyslová škola Zlín. Nebrání se však ani spolupráci s dalšími školami mimo spádovou oblast.

„Co se týká učňovských oborů, garantuji každému úspěšnému absolventovi, že ihned po škole může nastoupit do zaměstnání a vím dokonce i do které firmy," prohlásil ředitel SPŠ polytechnické Jiří Charvát. Dle jeho slov absolventi často zůstávají ve firmě, kde dělali praxi.

„Ani si nevyklízejte skříňku, říkávají jim před koncem studia," dodal ředitel. Podle jeho zkušeností firmy samy do školy volají a zajímají se, kolik absolventů v jakých oborech studium ukončilo. Také mistři odborného výcviku prý mají přehled ve firmách a umí absolventům pomoci místo najít. „Například po čtrnácti elektrikářích, kteří teď vyšli školu, se jenom zaprášilo," prohlásil ředitel.

„Co se týče maturantů, tak drtivá většina z nich pokračuje ve studiu na vysokých školách," dodal.Podobně hovoří i ředitel Střední průmyslové školy Zlín Radomír Nedbal. „Podle statistik úřadu práce nenajdou zaměstnání ihned po škole pouze asi dvě procenta našich absolventů, kteří dále nepokračují ve studiu," pochlubil se.

Skvělý výsledek

„A ani těchto pár absolventů bez zaměstnání nezůstává dlouho," dodal. „Je to fantastický výsledek," nechala se slyšet první místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková, která školu nedávno navštívila při příležitosti zahájení nového školního roku.

„Z toho, co vím, škola poskytuje studentům vysoce odborný a široký základ, aby pak byli schopni se rychle adaptovat po vstupu na trh práce," prohlásila. „Myslím si, že je to ukázka toho, jak by mělo odborné vzdělávání vypadat," dodala.

Také statistiky úřadu práce potvrzují dlouhodobý trend. „Již dlouhodobě je největší zájem ze stran zaměstnavatelů o absolventy technických oborů. Jde hlavně o strojírenské a elektro obory," prozradila Lucie Topolánková.

„Naopak nejhůře nalézají pracovní uplatnění absolventi ekonomických oborů a také pracovníci ve službách," uzavřela. Jedná se zejména o obory kuchař-číšník, absolventy obchodních akademií, marketingu pro střední stupeň řízení nebo gymnázií, kteří se rozhodnou nepokračovat v dalším studiu na vysokých školách. Ti často musí hledat zaměstnání mimo svůj obor.

„Jsem absolventkou obchodní akademie, ale už několik let pracuji mimo svůj obor, protože jsem v něm nemohla najít zaměstnání," řekla Stanislava Novotná ze Zlína.

Lidí pracujících v jiném než svém původním povolání je přitom celá řada. Šance, že se někdy vrátí k původní profesi, je přitom mizivá. Důvodem jsou neustále se měnící metody, postupy i nároky na výkon povolání a v neposlední řadě též zmiňovaná chybějící praxe v daném oboru.

ROMAN BUČEK