Připravil ji Spolek podporovatelů historie Buchlovic ve spolupráci s tamním městysem. „Kromě základních informací o příčinách a vzniku války a následných bojových operací se zde mohli návštěvníci seznámit s příběhy jednotlivých vojáků, kteří pocházeli z Buchlovic, ale také ve válce zahynuli," uvedla Pavla Večeřová, vedoucí Československého kulturního centra v městyse pod Buchlovem. V expozici byly k vidění fotografie a písemné materiály buchlovických hrdinů, kteří prošli nejen válečnými útrapami, ale také bojovali v zahraničním vojenském odboji za samostatnost Československa.

„Ačkoliv po osudech buchlovických vojáků, zúčastněných v I. světové válce, ale také legionářích pátrám po archivech a mezi občany už deset let, stále jsou některé obestřeny tajemstvím. Jména vojáků i legionářů existují, ale dosud jsem nenašel jejich příbuzné," řekl posmutněle Kamil Maděra ze Spolku podporovatelů historie Buchlovic.

Byl to on a místostarosta Buchlovic Bořek Žižlavský, kdo v úvodu vernisáže provázeli slovem zcela netradiční pásmo, jež navodilo atmosféru zahájení I. světové války a přiblížilo některé její události. V dobových uniformách se představili nejen členové pořádajícího spolku, ale také Divadelní společnosti J. K. Tyla, Střeleckého spolku Kroměříž či 3. pěšího pluku.

Z Buchlovic narukovalo do války několik set mužů

Hned v první scénce se představil hrabě Leopold Berchtold, rakousko-uherský ministr zahraničních věcí, který 28. června 1914 navštívil v buchlovické restauraci Záložna zahradní slavnost. Když hltavě srkal pěnu pivního moku, byl odvolán k telefonu. Když se vrátil zpět ke stolu, zkroušeně odložil klobouk a otřeseným hlasem oznámil. „Zle je, velevážená společnosti, zlá zpráva. Náš milovaný následník trůnu byli se svojí chotí Žofií v Sarajevu vrahy zastřeleni. To je moc zlá zpráva. Sofort nandina, kom, musíme jet sofort nach Wien."

Po jeho slovech byla slavnost rozpuštěna. Život kráčel dál. 27. července vyhlásil částečnou mobilizaci své armády císař František Josef I. V Buchlovicích byli povoláni k odvodu první branci. Tečku za divadelní scénkou dělá bubeník. Paličkami tluče na buben, přicházejí vojáci a jsou čtena jména dalších povolaných. Bořek Žižlavský, Kamil Maděra a další. Pavla Večeřová jim připíná na hruď vonice, odvedenci berou dřevěné kufry a odcházejí. Pavla Večeřová dodá: „Z Buchlovic bylo během války odvedeno několik set mužů. Mnozí se již nevrátili. Jiní to štěstí sice měli, ale nesli si trvalé následky.