Drobná zvěř v mysliveckém slovníku značí zajíce, koroptve, tetřevi, křepelky nebo například bažanty. Její výskyt je v dnešních dnech na Valašsku jen minimální.

„Jako malá holka jsem chodívala s kamarády do lesa nad Vodárnu v Rokytnici. Z času na čas jsme viděli mezi stromy poskakovat třeba zajíce. Ale to je už padesát let," vzpomínala Vlasta Březáčková ze Vsetína. Dnes zahlédne spíše srnky na louce.

„Drobná zvěř mizí kvůli predátorům, kteří jsou chránění," vysvětlil jednatel Okresního mysliveckého spolku Vsetín Jan Janoušek.

Lesník Václav Grossmann z Valašského Meziříčí souhlasí, že hodně predátorů drobnou zvěř ohrožuje. Škody způsobují i přemnožení divočáci. Vliv na situaci mají však i lidé. „Auta a vlaky způsobují ještě větší škodu. Ročně srazí mnohem více zvířat, než se ví," sdělil Grossmann.

Uvádí také, že stavy drobné zvěře nejsou nulové. V oblasti Valašského Meziříčí dokonce zaznamenali mírný nárůst těchto živočichů. „Podle informací ze Vsetínska a Rožnovska je však náš region jediný," povzdechl si lesník.

Někteří zvířecí lovci jsou celoročně chráněni zákonem o ochraně přírody a krajiny. To zahrnuje například velké šelmy, vzácné dravé ptáky a sovy. Menší srstnatí predátoři, jakou jsou lišky a kuny, mají stanovenou dobu lovu podle mysliveckých předpisů.

Podle slov zooložky ze Správy chráněné krajinné oblasti Beskydy, Dany Bartošové, bylo na hornatém Valašsku drobné polní zvěře vždy méně než v nížinách a úbytek pokračuje. Vzácněji než dříve se vyskytují zajíci a křepelky, zatímco koroptve vymizely úplně. V klidných lesích ještě žijí jeřábci, ale výskyt největšího lesního kura, tetřeva hlušce, je již minulostí.

Vliv mají i další faktory. „Z úbytku drobné zvěře nelze obviňovat jen predátory, ti fungují v přírodě odnepaměti. Největší vliv na volně žijící živočichy má dnes lidská činnost. Kupříkladu na Valašsku je zemědělská krajina postupně zastavována novými stavbami, takže polní zvěř nemá klid a zmenšuje se její životní prostor," konstatovala zooložka.

Množství zvířat zahyne na silnicích a při obhospodařování zemědělských pozemků různými stroji. „Také lesní zvířata jsou stále víc rušena větším počtem lidí pohybujících se v horských lesích" dodala Bartošová.

Autor: Barbora Kalincová