Ale pěkně od začátku. Boulím dal Lukáš přednost před baseballem, začal s kamarády v Beskydech, kam jezdili s rodinou na Vánoce. Do tajů pak zasvětil také sovu sestru. „Skončila jsem s gymnastikou a nevěděla, jaký sport dělat dál. Na Červenohorském sedle mi nabídli, jestli nechci akrobatické lyžování zkusit, že mají málo holek. Hned jsem na závodech skončila druhá, což mě nakoplo a začala jsem naplno,“ popsala začátky.

Vaculíkovi navázali na českou tradici sourozeneckých párů v boulích, kterou před nimi zahájily sestry Nikola a Šárka Sudovy. Před osmi lety společně vyrazili na zimní hry do kanadského Vancouveru.

Lukáš Vaculík se ve středisku Cypress Mountain představil jako historicky první český boulař pod pěti kruhy. Jeho sestra Tereza se v sedmnácti letech stala benjamínkem výpravy. „Všichni mi říkali, ať jim tykám, což pro mě bylo hodně nezvyklé,“ vzpomíná na svou olympijskou premiéru.

Výsledkově už se jim ve Vancouveru tolik nevedlo. Ani jeden neprošel kvalifikací, Lukáš skončil na 26. místě. „Byl jsem zklamaný. Pokud by se mi jízda povedla jako v tréninku, finále vyjde,“ uvažoval.

Příběh jeho sestry obletěl sportovní svět, i když o takovou publicitu patrně nestála. V kvalifikační jízdě spadla, nevzdala se však a za největšího potlesku dojela do cíle. V nejhorším čase, s nejmenším počtem bodů. „Nezvládla jsem dopad, ale diváci mě povzbudili,“ líčila Vaculíková.
Všechno měli teprve před sebou. Rok po olympijských hrách se Tereza umístila v závodě Světového poháru v Aare na sedmém místě a zaskvěla se třetí příčkou na juniorském mistrovství světa, jenže v následujícím paralelním závodě si přetrhla přední křížový vaz v koleni a praskl jí meniskus.

Od té doby jí provázely zdravotní potíže, které ji omezovaly v přípravě na hry v Soči. Hned rok po operaci se zranění menisku opakovalo a Vaculíková musela podstoupit další zákrok. Její smůla nebrala konce: olympijskou sezonu poznamenalo nešťastné zranění z paintballu, při němž si natáhla podkolenní šlachu a přišla o celou podzimní přípravu.

Zdravotní lapálie si pak vybraly svou daň v ruském Soči. Vaculíková nepostoupila z první kvalifikace a ve druhé se opakovala historie z kanadského Vancouveru. V polovině trati upadla a přestože sjela svah, ve výsledkové listině u jejího jména svítilo: nedokončila. „Škoda, ambice na postup byly, protože jsem na to měla a do finále jsem chtěla,“ litovala.

Její bratr už do Soči nezamířil, místo přípravy ukončil před olympijskou sezonou kariéru. V šestadvaceti letech. Vliv mělo stejné zranění, jaké postihlo sestru, při menším závodu si přetrhl přední křížový vaz. Pak přišla pracovní nabídka na místo finančního auditora a Vaculík jí dal přednost před sportem. „Nešlo o nic jednoduchého, zvážil jsem všechna pro a proti. Byla to velká příležitost a nemohl jsem čekat. Záleželo na výběrovém řízení. Kdybych neuspěl, ještě se o olympiádu pokusím, ale místo jsem dostal,“ uvedl vítěz Evropského poháru ve francouzském Chatel v roce 2010.

Po Soči ho následovala i sestra, které neumožnilo další pokračování koleno. Prodělala s ním dohromady čtyři operace. Skončila v pouhých jedenadvaceti letech. „Vrcholový sport už koleno na devadesát procent nezvládne. Někde hranice musí být a člověk ji nemá pokoušet. Odborníci jako profesor Kolář už mi nedoporučovali pokračovat v kariéře. Nebylo o čem debatovat,“ vysvětlila Vaculíková, která v roce 2010 skončila druhá v závodě Evropského poháru v Oberjochu.

Vrhla se na studium práv. „V současnosti navštěvuji pátý ročník na právnické fakultě v Brně a zároveň v Praze pracuji v mezinárodní advokátní kanceláři,“ popsala Vaculíková, která shodně jako bratr získala čtyři domácí mistrovské tituly.

Lukáš svou sestru většinu kariéry doprovázel. „Od Lukyna jsem čerpala hodně, přece jen jsem mladší sestra. Chtěla jsem jezdit i skákat jako brácha. Se vším mi vždycky pomáhal a hodně se zasadil o to, že jsem se dostala tak daleko,“ uvedla.

Po jejich konci zeje v českém akrobatickém lyžování díra. Jelikož kariéru uzavřely i sestry Sudovy, neměla česká výprava v jihokorejském Pchjongčchangu mezi boulaři žádného zástupce. „V našem lyžování je generační propast, ale věřím, že jsem nebyl první a zároveň poslední Čech na olympiádě,“ přál si Vaculík.

Lukáš Vaculík
* Narozen: 5. října 1986 ve Vítkově
* Úspěchy: čtyřnásobný seniorský mistr ČR, 19. místo na MS v Japonsku 2009 a SP v Norsku 2009, v roce 2010 se ve Vancouveru jako první český akrobat zúčastnil olympijských her

Tereza Vaculíková
* Narozena: 30. října 1992 v Brně
* Úspěchy: čtyřnásobná mistryně ČR, celková vítězka ČP, 3. místo na juniorském MS v Jyväskylä, 11. místo na MS v Deer Valley, 7. místo na SP v Aare (vše 2011), 2. místo na EP v Oberjochu (2010), účast na olympiádě ve Vancouveru (2010) a Soči (2014)