Jednotliví Rusové sice byli suspendováni, ale odvolali se ke sportovní arbitráži (CAS) a ta rozhodla, že pro tresty není dostatek důkazů. Jsou znovu čistí.

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) zareagoval jako uražený premiant, který náhle dostal pětku. Místo aby uznal, že jeho postup v celé zašmodrchané kauze vykazoval jisté (značné) vady, odmítl verdikt nezávislé arbitráže a očištěným Rusům start v Koreji stejně zatrhl. To je ovšem vítaná voda na ruský mlýn. Jede se dál.

Proti zákazu se odvolalo dalších 32 Rusů
Celkem dvaatřicet ruských sportovců se odvolalo k arbitráži CAS proti znemožnění účasti na olympijských hrách kvůli dopingovému skandálu jejich země na OH v Soči. Mezi nimi jsou i takové hvězdy jako rychlobruslař Viktor An, biatlonista Anton Šipulin nebo běžec na lyžích Sergej Usťugov. Soud kauzu projedná ve středu přímo v Pchjongčchangu.

Ionesco, Beckett, Havel a další mistři absurdního dramatu by bledli závistí. Jen pár dnů před startem olympiády předvádějí MOV, Rusko, Světová antidopingová agentura (WADA) a další aktéři kauzy čím dál nesrozumitelnější taneček, který pohřbívá zbytky důvěryhodnosti a prestiže, kterým se snad olympijské hnutí dosud těšilo. A samotná otázka, jak to v Soči bylo s ruským dopingem, zůstává stranou.

Ztráta důvěry

„Situace, v níž se teď nacházíme, je chaotická,“ výstižně poznamenala Linda Hofstadová Hellelandová, ministryně norské vlády a zároveň viceprezidentka WADA. „Jak čistí sportovci, tak fanoušci po celém světě ztratili důvěru ve veškerý systém. Je načase jasně říct, že tohle musí skončit. Nemůžeme to dál akceptovat,“ uvedla pro agenturu AP.

Jenže WADA a MOV si za současné potíže můžou do značné míry samy. Problémy s ruským dopingem byly léta zametány pod koberec, sahalo se k polovičatým řešením. Ostatně i loňský výrok MOV o (ne)vyloučení Ruska z her v Koreji nesl typické znaky chytré horákyně. Teď se to Thomasi Bachovi a spol. vymstilo.

„Válka teprve začíná a my využijeme všechny možné prostředky, abychom bránili čest našich sportovců,“ uvedla bývalá úspěšná běžkyně na lyžích Jelena Vjalbeová, nyní šéfka ruských lyžařů. Zareagovala tak na rozhodnutí MOV, že do Pchjongčchangu nepustí ani ty Rusy, kterým CAS minulý týden zrušil tresty.

Rusové otevírají šampaňské

Podobně mluví i další ruští činovníci a sportovci. „Dopadlo to, jak jsme čekali. Zažalujeme je a uvidíme,“ řekl skeletonista Alexander Treťjakov, kterému MOV kvůli (údajnému) dopingu odebral zlato ze Soči a arbitráž mu ho teď znovu vrátila. Patřil k těm Rusům, kteří neúspěšně požádali o dodatečnou nominaci do Koreje.

Předseda MOV Bach mezitím zareagoval nepříliš šťastným způsobem osočil CAS, že jeho rozsudky postrádají potřebnou kvalitu a kontinuitu. Rusové zareagovali bryskně. „Copak mohou kritizovat rozhodnutí orgánu, který je zřízen právě pro takovéto sporné případy? Sami tím porušují mezinárodní pravidla,“ řekla Valentina Matvijenková, předsedkyně horní komory ruského parlamentu.

Přístup MOV Rusku vyhovuje, protože kauza se tak posouvá do ryze politické roviny. Fakta o reálném dopingu ustupují do pozadí. To je ovšem špatná zpráva pro sport jako takový.

„Rusové teď vidí sami sebe jako vítěze, otvírají šampaňské a kaviár. Verdikt CAS dokázal, že jejich agresivní přístup funguje,“ řekl Dick Pound, bývalý prezident WADA. Podle něj jsou důkazy o ruském dopingu závažné, stejně jako třaskavé svědectví bývalého šéfa moskevské antidopingové laboratoře Rodčenkova.

Už nejde jen o Rusko. Jde o budoucnost olympijského hnutí a důvěryhodnost boje s dopingem. Co přijde dál?

Pohledem Vojtěcha Žižka: Selhání na všech frontách
Vojtěch ŽižkaAbsurdní tahanice v kauze ruského dopingu potvrzují jednu věc, o které se na oficiálních místech moc nemluví, ale je (bohužel) čím dál zřejmější. Tzv. „boj proti dopingu“ zkrátka a dobře nefunguje.

Děravý a skrz naskrz nedůvěryhodný systém občas vygeneruje pár provinilců (většinou s až trapným časovým odstupem), ovšem tváří v tvář mocnému ruskému kolosu rozpačitě přešlapuje.

Masivní doping vymýtit nelze, na to jde v dnešním sportu o příliš velké peníze. Možná by pomohl razantní návrat k ryzímu amatérismu, to je ale jen úsměvná utopie.

Co tedy zbývá? Je to vlastně jasné povolit doping. Nechat sportovce, ať si užívají, co chtějí (snad až na látky, které by je přímo ohrozily na životě). Podmínky by byly svým způsobem rovnější než dnes, kdy je systém zaplevelený nejrůznějšími výjimkami.

Že by vás už nebavilo takový sport sledovat? Skvělé. Stačí vypnout televizi a jít si zaběhat nebo čutnout do meruny. K tomu MOV ani WADA nepotřebujeme.