Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

ZIMNÍ OLYMPIJSKÉ HRY V KOREJI 2018

Zprávy a aktuality
Všechny články Zpravodajství Festivaly

Kateřina Neumannová: Nežila jsem příliš společensky, ale měla jsem medaile

Dělat rozhovor s bývalou lyžařkou Kateřinou Neumannovou je zážitek. Mluví neuvěřitelně rychle a zábavně, takže z hodinové nahrávky by se dalo udělat zajímavých rozhovorů hned několik. Téma našeho setkání se ovšem nabízelo téměř samo – zimní olympiáda v Pchjongčchangu, na kterou se v čase našeho rozhovoru coby komentátorka ČT znovu chystala.

12.2.2018 1
SDÍLEJ:

Kateřina NeumannováFoto: Martin Divíšek/Deník

Ostatně málokterý český sportovec se zúčastnil pěti zimních olympijských turnajů a na třech z nich byl dokonce na stupních vítězů. I když například v Salt Lake City stála Kateřina na bronzové bedně pouze jednou, a přesto má z tohoto turnaje doma paradoxně dvě stříbrné medaile.

Proč všichni sportovci, ale i diváci olympiádu prožívají? Jde skutečně o tak mimořádnou a výjimečnou událost?
Prapůvod to má samozřejmě v historii. Prestiž a jedinečnost akce, jež se koná jednou za čtyři roky, přitahuje i obrovskou pozornost diváků, kteří normálně sport ani nesledují. Olympiádu totiž vnímá skoro každý, byť jen povrchně. Samozřejmě, pro sportovce je to nejvyšší meta, jíž mohou dosáhnout, jde určitě o prestižnější akci než je mistrovství světa. V poslední době je to dáno i hlavně marketingovou sílou značky olympijských kruhů.

Připravuje se tedy sportovec na olympiádu jinak než na mistrovství světa nebo světový pohár?
Řekla bych, že podvědomě ano. Motivace a chuť uspět je o něco silnější, právě tím, že další příležitost se nemusí opakovat. V životě sportovce jsou čtyři roky dlouhá doba a před olympijskou sezónou je motivace k tréninku i polykaní tréninkových dávek daleko větší než před jakoukoliv jinou sezónou.

Říkáte, že jde i o marketingovou značku. Ale přece jenom – neupadá její sláva a prestiž? My Češi stále vzpomínáme na Nagano, ale letos například ti nejlepší hokejisté z NHL na olympiádu nejedou.
Že někteří špičkoví sportovci olympijský turnaj vynechávají, je otázkou jen několika specifických sportů. Platí to i u letních olympiád. Pro fotbalisty bude vždycky důležitější mistrovství světa, složitější je to i u tenistů nebo golfistů. U hokeje kvůli tahanicím, jestli NHL bude mít výluku nebo ne, dostala prestiž trochu na frak. Ale ve všech individuálních sportech má olympiáda svoje nezpochybnitelné renomé.

Někteří sportovci dokonce hovořili o tom, že vzhledem k hrozbám Severní Koreje vůči USA ani nevědí, zda se letošní olympiády vůbec zúčastní.
Poslední olympiády jsou, bohužel, poznamenány i zvyšující se agresivitou médií, která potřebují kontroverzní témata. Polední tři olympiády jim je nabídly. Spousta sportovců nejela ze strachu do Soči a nakonec šlo o skvělou olympiádu, kdo byl v Riu, neviděl možná ani komára… Ale množství článků, které se podobným problémům věnovaly na úkor sportu, byly ohromující. Realita je vždy výrazně klidnější.

Vzpomenete si ještě, jaké to bylo, když jste byla nominována na svoji vůbec první olympiádu?
Když jede člověk poprvé, většinou ho pohltí atmosféra. Aby sportovec získal na olympiádě medaile, musí si jednu tak trochu odžít, nadýchat olympijskou atmosféru, zúčastnit se všech zábavných akcí i zahájení, být součástí celé té olympijské „family“. Ne vždycky se to slučuje se špičkovým výkonem. Když jsem posléze bojovala o medaile, bydlela jsem mimo olympijskou vesnici a společného olympijského života jsem se musela stranit, atmosféra vás jinak dost pohltí.

Z hlediska medailí je vaší nejúspěšnější olympiádou turínská. Přesto si mnohem víc pamatuju váš návrat z Nagana, s triumfující hokejovou výpravou. Všichni jste byli šťastní, všude vládla obrovská euforie.
V tom je kouzlo kolektivního sportu, který strhne davy. Měla jsem štěstí, že jsem mohla něco podobného prožít. Když ale vzpomenu na svoji nejkrásnější olympiádu, bude to určitě ta, kde jsem žádnou medaili nezískala, v Lillehammeru.

Čím to, že první medaile jste získávala hlavně na kratších úsecích? Je to tím, že jak lyžař vyzrává, volí si automaticky delší tratě? Že má víc síly a zkušeností?
Trochu to tak funguje. Jako mladá jsem dosahovala špičkových výsledků na pětikilometrové trati. Jenže ji potom zrušili a nejkratší najednou byla desítka. Tím pádem se stala mou nejsilnější disciplínou – a já pořád tvrdím, že olympijskou třicítku jsem vyhrála spíš náhodou. Nikdy jsem se nespecializovala na dlouhé tratě. Olympijské zlato z Turína byl trochu „omyl“ i shoda okolností.

Ale právě vaše turínské olympijské vítězství se objevuje skoro v každé české olympijské znělce. Má to i silný lidský příběh, vrátila jste se tehdy rok a půl po porodu.
Když jsem zjistila, že jsem neplánovaně v jiném stavu, věděla jsem, že se budu chtít ještě k závodění vrátit. Hned mi naskočila nová motivace. Ale věděla jsem, že na prvním místě je rodina a miminko a že turínská olympiáda bude mojí poslední.

Když už mluvíme o olympiádách, nelze se nedotknout aféry kolem Salt Lake City. Stříbrné olympijské medaile jste získala až dodatečně po diskvalifikaci dopujících medailistek. Jaký je to pocit, přebírat medaile zpětně? Mně by to spíš naštvalo, být ochuzena o krásný pocit na stupních vítězů.
Říkáte to úplně přesně. Nejkrásnější na sportu jsou emoce. A ty zažíváte v cíli po vyhraném závodě nebo po zavěšení medaile na krk. Ze Salt Lake City jsem odjížděla se třetím a čtvrtým místem, chtěla jsem ale víc. Během roku a půl z toho byly dvě stříbrné medaile, takže šlo o dost podstatný rozdíl. Navíc už během olympiády propukl dopingový skandál a všichni věděli, že se něco děje, Rusky byly už během olympiády vyloučeny ze štafet kvůli vysoké hladině hemoglobinu. Nebyl to blesk z čistého nebe, ale formální a právní proces revize výsledků trval poměrně dlouho. Samozřejmě, že si to neužijete tolik, jako na stadionu. Ale každý sportovec vám řekne – zaplaťpánbůh za to. Je to signál i pro mladé sportovce, nevyplácí se podvádět a švindl vás může dohnat i dodatečně.

Jaké to je, když proti někomu závodíte a jste přesvědčena, že dopuje? Ovlivní to další vztahy, komunikujete spolu?
Podezření mít můžete, ale dokud nikoho nechytnou, jsou to pořád jenom dohady. Tušili jsme, že některé soupeřky nezávodí fér. Ale pořád se k nim musíte chovat slušně. V té době jsem, naštěstí, byla ještě „mladé jelito“, dlouho jsem podobné věci nevnímala, soustředila se na sebe, na své výkony a neřešila, že soupeřky jsou nadopované. Celá obludnost mi došla až časem. A po odhalení se na trať už většinou nevracely. Pokud by se vrátily, bylo by to složitější, ale mezi zmiňovanými sportovkyněmi jsem nikdy neměla žádné blízké kamarádky.

Možná v tom je lyžování jiné. Vezměte si případ Šarapovové, kdy její komerční potenciál převáží nakonec nad mírou provinění a všichni jí vlastně „odpustí“.
Samozřejmě, v tom je lyžování možná čistší. V tenise stojíte své soupeřce tváří v tvář a jste na kurtu jen samy dvě. V lyžařském pelotonu je osmdesát holek, a zabývat se jednotlivým případem jednoduše moc nejde. Ale umím si představit, že hrát teď „face to face“ právě proti Šarapovové, může být pro každou tenistku hodně složité.

Za socialismu byl doping organizovaný státem, ale jak je to dnes? Má sportovec vůbec možnost odmítnout, když mu jeho tým tvrdí, že je to pro něj „dobré“?
Teď se o dopingu mluví daleko víc, než kdysi, a je ho daleko méně, než kdysi. Kontrolní systém je dokonalejší i propracovanější. Dříve za námi chodila dopingová kontrola dvakrát za rok, teď jsou sportovci mnohem sledovanější. Nikdy jsem nedopovala, takže vám na otázku nedokážu ani správně odpovědět. Ve východním Německu bylo vše řízeno centrálně a sportovec prostě na vybranou neměl, nevěděl totiž, jaké léky a „vitaminy“ mu vlastně dávají. Nechci je omlouvat, ale když jste od puberty s trenérem, který vám říká „jinak to nejde, berou všichni“, tak je pro mladého nezralého sportovce odmítnout velmi složité. Kdyby mi tenkrát můj trenér Standa Frühauf, s nímž jsem prožila celou kariéru, řekl, že „musím“, tak si nejsem jistá, jak bych se zachovala. Naštěstí jsem v té situaci nikdy nebyla… Dneska si myslím, že je to spíš otázka jednotlivců. Trenér v tom nehraje takovou roli.

PŘEDCHOZÍ
1/2
DALŠÍ

Autor: Ilona Smejkalová

12.2.2018 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

SERVIS

Gastronomie - Pizzař/ka 21 000 Kč

Pizzař/ka Pobočka pizzy do krabice.cz Kunratice hledá kolegu/kolegyni do týmu na pozici pizzař. Podmínka je čistý trestní rejstřík, spolehlivost, dochvilnost, příjemné vystupování a chuť k práci. Práce na krátký dlouhý týden 9.00-22.00 hodin. Praxe nutná, nástup od srpna.

Doprava a logistika - Doprava a logistika Řidič ostatních speciálních 18 000 Kč

Řidiči ostatních speciálních vozidel STROJNÍK, BAGRISTA. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 18000 kč, mzda max. 30000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: 18.5.2018/ Platný strojní průkaz, doktorská prohlídka, řidičský průkaz C je plusem. Pracovní růst, průžný kolektiv., KONTAKT: Veronika Žuravlova, tel. od 1.2.2018 - 776 498 885, e-mail: bellato@email.cz, nebo osobně na adrese provozovny-Novosedly .. Pracoviště: Bellato group s.r.o. - provoz novosedly, . Informace: Veronika Žuravlova, +420 776 498 885.

Gastronomie - Restaurace v centru Prahy 24 000 Kč

Přijmeme samostatného kuchaře na hlavní pracovní poměr do restaurace Tkalcovský dvůr na Malé Straně.

Obchod - Obchod Obchodní zástupce 48 000 Kč

Obchodní zástupci Data Collector. Požadované vzdělání: úso (vyučení s maturitou). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 48000 kč. Volných pracovních míst: 6. Poznámka: V případě zájmu vyplňte online dotazník na našich stránkách www.g-analytic.cz v záložce kariera.. Pracoviště: G analytic s.r.o. - ústí nad labem, Masarykova, č.p. 1047, 400 01 Ústí nad Labem 1. Informace: Jiří Foltýn, .


Ruský miliardář a oligarcha Roman Abramovič je velkým fanouškem svého fotbalového klubu Chelsea.
AKTUALIZOVÁNO
11

Pomsta za Skripala? Majitel Chelsea Abramovič marně čeká na britské vízum

Tomáš Skřivánek
13

Pohledem Tomáše Skřivánka: Tvrdíkův pád pocítí miliardář Kellner

Ze záměru sešlo. Památkáři sochám na pražském orloji ruce neuřežou

Hvězdáře, Kronikáře a Filozofa ze staroměstského orloje restaurátoři nakonec opraví bez původně zamýšlených radikálních zásahů. Informaci o záměru uřezat těmto sochám ruce, přinesl exkluzivně Pražský deník.

Hudební Billboard Awards nadchly. Slyšet byla i pocta obětem nejen ze Santa Fe

Las Vegas momentálně neslaví jen proto, že pohádkový příběh hokejových Golden Knights bude pokračovat i ve finále Stanley Cupu. Nadmíru se totiž povedly také víkendové Billboard Awards 2018, v nichž hvězdy hudebního nebe kromě přebírání cen vyjádřily soustrast obětem pátečního masakru v Santa Fe. Vzpomínka padla i na sedmnáct mrtvých z podobného útoku, jenž se v únoru odehrál na Floridě, či na zesnulého švédského dýdžeje Aviciiho.

Kontrola ve vietnamské tržnici odhalila plesnivé maso. Hrozí pokuta 50 milionů

Do známého areálu SAPA v pražské Libuši přijela minulý týden "šťára". Ve vietnamské tržnici kontrolní orgány odhalily několik nedostatků, mezi něž patří prošlé maso, vejce i mořské plody. Telecí maso navíc zřejmě pochází z nelegální porážky. Provozovatelům hrozí pokuta ve výši až 50 milionů korun.

Jan Čižinský: Ve volbách můžeme jako Praha sobě získat 30 procent

/ROZHOVOR/ Známý starosta Prahy 7, poslanec a pražský zastupitel Jan Čižinský chce být pražským primátorem. Nejdříve však musí jím vedená občanská iniciativa Praha sobě sesbírat přes 90 tisíc hlasů Pražanů, aby se vůbec mohla zúčastnit říjnových komunálních voleb.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT