„O hlas jsem přišla při fandění Karolíně Erbanové,“ prozradila Samková. S úspěšnou rychlobruslařkou chodila kdysi do jedné třídy ve Vrchlabí, teď mají obě dvě bronzové olympijské medaile. „Moc si ji zasloužila,“ dodala šampionka ze Soči.

Před čtyřmi roky jste přivezla ze Soči zlato. Bylo těžší tenkrát vyhrát, nebo teď získat bronz?
Bylo to úplně jiné. Ale mohu říct, že výrazně těžší bylo získat medaili v Pchjongčchangu. Tenkrát jsem vyhrála skoro o vteřinu a jízda přitom nebyla nejlepší. Holky se zlepšily, některé jsou větší nebo silnější. Potěšilo mě, že mi vítězná Italka Moioliová napsala, že jsem pro ni byla vzorem.

Ve finálové jízdě jste byla dlouho mimo medailové příčky. Vymýšlela jste nějaký plán, jak se dostat dopředu?
Ono na nějaké vymýšlení nebylo moc času. Byly tam nejlepší holky, co jezdí. Ani v cíli jsem si nemohla být jistá, jak to dopadlo. Bylo hrozně těsné. Jsem hrozně ráda, že to vůbec vyšlo na bronzovou medaili.

Mohutně jste povzbuzovala Karolínu Erbanovou. Který bronz jste si užila víc, její, nebo svůj?
To nevím. U toho svého jsem byla rozhodně méně nervózní. Ráda fandím svým kamarádům. Kája si medaili moc zasloužila. Žije sama v Holandsku a jsem moc ráda, že jí to vyšlo.

Jaké další disciplíny jste stačila na olympiádě navštívit?
Byla jsem na hokeji s Kanadou. Tam jsem zjistila, že Ester vyhrála super-G. Byla to taková bomba, že jsme tomu vůbec nevěřili. Chtěla jsem jít na biatlon, ale to jsem odpískala, protože jsem se bála, že tam promrznu. Jinak jsme se s kolegy z výpravy spíš potkávali v jídelně nebo si psali vzkazy na dveře.

Co máte na programu v nejbližší době?
Těším se, že se dostanu domů. Ještě mě čeká cesta do Brna na Olympijský festival. Pak už budu zase jezdit. Nejdřív mě čeká Španělsko a pak sprinterský závod v Moskvě. Na ten jsem zvědavá. Motivace mi rozhodně nechybí. Ty dva závody zvládnu.

Už víte, kdy půjdete na operaci s rameny?
Začne se to řešit po sezoně, ale s Pavlem Kolářem jsem domluvená, že někdy v dubnu se u něj zastavím, a vymyslíme, co a jak.

Napadlo vás pod vlivem nečekaného triumfu Ester Ledecké, že byste zkusila třeba skikros?
To ne, na to jsem moc líná. (směje se) Dělat víc sportů bych nezvládla. Ale s Francouzkou Trespeuchovou, která byla pátá a jezdí jako já na koni, jsme se domlouvaly, že bychom mohly s koníky vyrazit na letní olympiádu do Tokia.

Zatím Češi v Pchjongčchangu vybojovali šest medailí, jak jako vlajkonoška výpravy dosavadní zisk hodnotíte?
Jsem s tím spokojená. V Soči bylo myslím osm medailí, a to byla nejúspěšnější zimní olympiáda. Jsme k tomu už teď blízko a další možnosti ještě myslím jsou. Já si to moc užila, protože jsem proti Soči znala víc našich sportovců. Navzájem jsme se podporovali a bylo to moc fajn.