Vzal si v práci tři týdny dovolené a poletí do Pekingu na olympijské hry. Ostravský sprinter Lukáš Milo, třetí nejrychlejší atlet české historie, to jinak ani řešit nemůže. Atletika ho neživí, pracuje totiž jako pojišťovací agent. Alespoň prozatím. „Doufám, že olympiáda v Číně to změní,“ přeje si čtyřiadvacetiletý atlet SSK Vítkovice.

V nejkratším olympijském sprintu na 100 metrů se český atlet představí po dlouhých šestatřiceti letech. Milův cíl? Dostat se z rozběhů. „Pokud zopakuju časy z mistrovství republiky nebo extraligy, tak by to mohlo vyjít,“ tajně doufá.

Letos v únoru mu vypršel dvouletý trest za podvádění při dopingové kontrole v roce 2005. A když ve druhém kole atletické extraligy zůstal jen tři setiny za českým rekordem Ivana Šlehobra 10,24 vteřiny z roku 1997, opět se vyrojily dohady, zda je čistý. Vždyť si vylepšil osobní rekord téměř o tři desetiny. „Od ledna jsem už byl na pěti dopingových kontrolách a všechny byly negativní. Myslím, že víc dokazovat nemusím,“ říká trochu nazlobeně Milo, jenž hned v následujícím závodě vyhrál republikový šampionát v běhu na 100 metrů v čase 10,26.

Do Pekingu odlétá Milo ve středu 6. srpna, ještě před cestou stihl mítink v německém Leverskusenu. Sto metrů tam zvládl v čase 10.52 a z rozběhu nepostoupil.

„Po skvělých časech jsme se trenérem Alešem Paciorkem vrhli do intenzivnější přípravy a výkonnost šla pochopitelně trochu dolů. Vše směřujeme k 15. srpnu, kdy jsou na programu olympijské rozběhy,“ prozradil Milo.

Vítkovický atlet se ale v daleké Číně musí obejít bez svého kouče Aleše Paciorka. A podle Mila se může jeho neúčast na výkonu odrazit. „Trenéra každý atlet potřebuje. Jsme spolu šest dní v týdnu. Kouč mi radí, co dělám špatně a podobně. Teď se, díky někomu, kdo to tak dobře vyřešil, budu muset připravovat úplně sám. Vůbec tomu nerozumím,“ kroutil hlavou Milo.