Perlorodka říční má do tří let věku obrovskou úmrtnost, hlavně v řece Blanici ty malé nepřežijí vůbec. Vltava je pro ně výživnější, i tak v přirozených podmínkách jich dostane šanci na život jen minimální počet. Ty, které ochranáři na přibližně deseti místech Vltavy vysadili už loni, neohrozila ani velká voda. Na dně řeky zatím sedí dál.

Bohumil Dort připravuje perlorodkám podmínky pro život. V letních měsících, když dozrají vajíčka perlorodek, odebírá je. Perlorodky v larválním stadiu (glochidie) pak lidově řečeno podstrčí pstruhům, na jejichž žábrách se perlorodky vyvíjejí. Důležitá je teplota vody. V laboratorních podmínkách je proměna rychlejší, ve volné přírodě jsou perlorodky na žábrách klidně rok. „V akvarijních podmínkách se staráme i o hostitelské ryby, logicky čím vitálnější ryba, tím vitálnější perlorodka,“ vysvětluje. Jakmile perlorodky odpadnou z ryb, přeloží se do dalších nádob. Když trochu vyrostou, putují do odchovných klícek, které mají na bocích krycí tkaninu. Tu čas od času mění podle velikosti perlorodky tak, aby k nim do misky mohla pronikat potrava. „V klíckách už je můžu umístit na vhodná místa v řece, kde máme vyzkoušeno, že v zimě nedochází ledovými jevy k jejich porušení nebo nehrozí, že klícky povodeň vyhodí na břeh,“ říká.

První rok života perlorodek, které před několika dny Bohumil Dort vysadil v Teplé Vltavě u osady Dobrá, zajišťoval chovatel v laboratoři. Když vyrostly do velikosti jednoho milimetru, staral se o ně přesazené v klícce v řece další roky. „Do řeky se vysazují bez misky. Získají volnost a své pozice ve dně si najdou samy,“ popisuje chovatel perlorodek.

Populaci vzácného mlže v Teplé Vltavě zvyšují chovatelé uměle. Letos do řeky vypustili tisíc kusů.
VIDEO: Ohrožené perlorodky dostaly nový domov v Teplé Vltavě

Bohumil Dort se chovu perlorodek věnuje patnáct let. Má totiž chalupu ve Spálenci, kde má odchovnu perlorodek Jaroslav Hruška. „Zajímalo mě to, slovo dalo slovo a on mě všechno na᠆učil,“ vzpomněl Bohumil Dort na své začátky.

Perlorodka se dožívá až 140 let, ale dospělosti se v přírodě dožije jedna ze sta. Nejkritičtější je pro ně fáze, kdy jako půlmilimetroví tvorové odpadnou ze žaber ryby, zahrabou se a žijí pode dnem. V takovém prostředí žijí 10 až 15 let a pomalu rostou. Pro větší šanci perlorodek na život proto Správa NP Šumava reguluje splouvání řeky Vltavy nebo revitalizovala potoky Hučina, Jedlový a Žlebský. Došlo k podpoře přirozeného rozmnožování pstruhů. Přispívají také obce v povodí Vltavy, které vybudovaly účinné čističky odpadních vod. „To vše pomáhá ochránit řeku s unikátně čistou vodou a výjimečným množstvím rostlinných a živočišných druhů, kterým kraluje perlorodka,“ říká mluvčí parku Jan Dvořák s tím, že úsek Vltavy mezi Soumarským mostem a ústím Volarského potoka je považován dokonce za nejcennější v České republice.

Říká se prý, že na deset tisíc perlorodek vychází jedna perla. Hledat perly ve Vltavě tedy nemá žádný smysl. Populace perlorodky se tam odhaduje na zhruba patnáct set kusů. I v Blanici jejich populace klesla pod deset tisíc kusů a najít perlu se rovná zázraku.