Zřejmě jako první dokázal tohoto čápa v zimní krajině vyfotografovat řidič Zdenek Caisberger. Projížděl počátkem února 2022 po silnici pokryté tajícím sněhem. Čáp klidným rozvážným krokem mu ustoupil z jízdní dráhy.

Postavil se svýma dlouhýma nohama do břečky na krajnici, aby Caisbergera nechal projet. Čáp nevypadal, že by byl zraněný, vysílený nebo hladový. Spíš zvědavý. Prohlížel si Caisbergerovo auto a trpělivě čekal, než se řidič vzpamatuje a připraví si foťák.

Pomoc ocení i ptáci. Těm můžete připravit ptačí budku i krmítko a do něj potravu v podobě jablek, slunečnicových semínek nebo speciálních směsí pro venkovní ptactvo
Podzim v plném proudu. Zvířata se připravují na zimu, „pomoc“ jim může i ublížit

Když Zdenek Caisberger v únoru 2022 zveřejnil krásný snímek zimní krajiny s čápem na facebooku, ozvali se další svědci, kteří tohoto čápa znali. Většinou ho potkávali na cyklostezce z Města Albrechtic do Krnova nebo ve vesnicích na polské straně hranice. V internetových diskusích se krotkému čápovi začalo říkat Pepa nebo Juzek, pokud ho svědci zahlédli v Polsku. Spekulovalo se, že se Pepy ujal některý z polských farmářů, když byl ještě čapí mládě.

Každopádně se tento čáp naučil žít celoročně na Krnovsku. Musel si ale nejdřív nějak vyřešit stravování, aby se nemusel každou zimu trmácet za jídlem přes moře do teplých krajin.

Čáp Pepa spolupracoval s Deníkem

Deník dostal tip, že v polské vesnici poblíž českých Linhartov si Pepa vybudoval statut váženého opeřence v hierarchii místních slepic a kačen, se kterými se v zimě společně stravuje. Často prý s kamarádkami slepicemi pozoruje projíždějící auta a chová se při tom podobně jako drůbež.

Redaktor Deníku koncem října dostal pozvánku do Linhartov na znovuotevření zámku, a tak po cestě zkusil bez ohlášení navštívit Pepu na farmě, jestli ho zastihne doma. Při této příležitosti požádal čápa Pepu, aby se sám představil čtenářům Deníku.

Ježky není potřeba nosit do záchranných stanic. Nechte vše na přírodě, případně mu doneste něco k jídlu, radí expert.
Ježkům udělejte v zahradě východ. Do stanic nemusejí, říká odborník

Každý normální čáp by se už v polovině srpna vydal na cestu do Afriky, ale Pepa je na Krnovsku evidentně spokojený celoročně. Zvykl si na střídání čtyř ročních období. Je vitální a má chuť k jídlu, protože během rozhovoru a focení neustále zobákem vytahoval něco dobrého z mokré trávy a spadaného listí. Na přítomnost člověka reaguje podobně jako slepice. Je sice zvědavý, ale neustále si udržuje odstup asi na dva metry.

Ornitologové v uplynulém desetiletí zaznamenali zajímavé změny v chování čápů bílých. Nejen u nás, ale po celé Evropě přibývá jedinců, kteří kašlou na vysilující migraci do Afriky. Možná to souvisí nejen s klimatickými změnami, ale také s tím, že ve Francii, Holandsku nebo Německu se stalo módou čápy přikrmovat. Pokud si čápi si na takto nabízenou potravu zvyknou, je to vlastně začátek procesu domestikace a cesta k úplné závislosti na člověku.

Sokoli v Jeseníkách
Část hnízd jim plenily kuny. Sokoli v Jeseníkách přesto vyvedli třicítku mláďat

Pokud se přikrmovaní čápi usadí celoročně na jednom místě, mají na jaře náskok před migrujícími kolegy. Mohou obsadit nejvýhodnější hnízda, protože kdo dřív přijde, ten má lepší výběr. Proto ornitologové považují přikrmování a pokusy o domestikaci čápů za dost problematický jev. Spíš by dali přednost ochraně biotopů podmáčených luk, ať u nás čápi najdou přirozenou potravní nabídku. V Africe během zimy čápi hodují na hejnech sarančat, která jsou součástí jejich přirozené potravy stejně jako v létě české žáby.

Zdokumentovaných případů je málo

Kroužkování potvrdilo, že nejvíce českých čápů zimuje v Jihoafrické republice. Případy, kdy se čáp celoročně usadí na území České republiky, jsou zatím dost vzácné.

Asi nejznámější je mediálně sledovaný případ čapího páru, který už spoustu let zimuje v Blatné v okrese Strakonice. Na komíně bývalého lihovaru vyvádí pravidelně mláďata od roku 2007. Dokud nezamrzne hladina říčky Lomnice, dokážou si tito čápi najít potravu sami. Jen když udeří opravdu silné mrazy, přikrmují je místní rybáři.

Další známý zdokumentovaný případ čapího zimování v Česku je z Vícenic u Náměště nad Oslavou. Tam paní Chalupová víc jak deset let pečuje o čápici Bedřišku, která zde pravidelně vyvádí mladé.