Tak jako u jiných domácích zvířat a mazlíčků jsou chovatelské začátky spojené s těžkou dřinou a někdy i sebezapřením. Nestačí zkrátka jen vyhnat slepice z kurníku a těšit se na každodenní vajíčkovou nadílku.

Připravte si montérky, holínky, lopatu, vidle, dřevěné desky, pytle obilí, šrot a zbytky z domácnosti. A zatněte zuby. Někdy se vám z včasného vstávání zatočí hlava a navečer vás možná tvrdohlavá slípka, která nechce zpátky do kurníku, pěkně vytočí.

Slepičky se vám ale jistojistě odmění a každodenní dřina se rázem promění v příjemný rituál okořeněný dárkem v podobě domácích vajec.

Dobré bydlo

Slepice potřebují výběh, nejlépe zatravněný a osázený stromy, aby měly podle potřeby sluníčko i stín. Doporučuje se 10–25 metrů čtverečních výběhové plochy na jednu slepici. Nezapomeňte ani na kurník, chrání především v noci před případnými nájezdy predátorů. V něm můžete umístit tzv. snůšková hnízda neboli kukaně, kam slepice snášejí vejce a případně na nich sedí. Velikost závisí samozřejmě na počtu chovaných slepic.

„Nezáleží na počtu slepic v hejnu, ale na podmínkách, které jim připravíme. Aby se jim dobře žilo, platí pravidlo, že na čtverečním metru kurníkové plochy by mělo být 3–5 kusů slepic velkého plemene, 7–8 slepic zdrobnělého plemene,“ líčí pravidla chovu Josef Blažek, předseda Českého klubu chovatelů leghornek.

Slepička by měla mít pestrou stravu, kterou zajistíme díky tzv. slepičímu lesu, což je vhodně osázený výběh pro slepice, který více či méně pokrývá potravní potřeby slepic a zároveň jim vytváří co nejpřirozenější prostředí pro spokojený život.

„Pokud majitel nemůže efektivně využít prostor, musí doplňovat externě. A to několika cestami – podávat krmnou směs pro nosnice a přilepšovat jim trávou a zeleninou, nebo krmit směsí, kterou si vyrobí, či jim postaru nabízet pšenici a zbytek pak doplní zbytky z kuchyně a zahrady plus ‚najděte si samy‘,“ radí, jak na slepičí jídelníček Veronika, chovatelka slepic z Vysočiny.

Vajíčkové hody?

Dobrá užitkovost, tedy snáška, je dána genetickým základem chovaného plemene, kvalitou krmné dávky, ustájením a ošetřováním. Největší snášku mají slepice v prvním roce života, odhadem zhruba 160–180 vajec za rok, každým dalším rokem snáška klesá. Proto se v drobnochovech nechávají 2–3 roky a pak se vymění. Přibývá však chovatelů, kteří nechávají slípky dožít nebo si je jako tzv. vynosené berou z velkochovů.

Nejvíce domácích vajíček zajistí hybridky, které jsou vyšlechtěné právě na snášku. Nejsou ale vhodné k množení. Vajíčkem vás odmění téměř každý den. Existuje jich celá řada, takže si máte z čeho vybrat, mezi chovateli jsou oblíbené například Isabrown nebo Dominant. Ročně vám hydridky snesou kolem 300 kusů vajec s hnědou skořápkou. „Hybridi jsou ale náchylnější na nemoci a vaječníky dostávají zabrat. Slepice není stroj,“ upozorňuje chovatelka Veronika.

Mezi výborné nosnice se řadí i prymutka, která patří mezi velmi klidné, přítulné a otužilé slípky. Nosná užitkovost se pohybuje mezi 180 až 220 vejci, a to i v zimním období. Pokud vlastníte velký výběh, budou vám za to radostí „klovat“ ruce, navíc si potravu nahrabou samy, takže vám starosti s krmením téměř odpadnou.

Vedle nešlápnete ani s čistě bílými leghornkami s kohoutkem nebo sussexkami. Ročně vám totiž snesou kolem 250 vajíček. Leghornky je mají sněhově bílá, u sussexek jsou skořápky od krémové až po hnědou. Sussexky jsou velmi společenské a pro hrst dobré potravy se nebojí chovatelům vlétnout až do náruče, u leghornek s takovou náklonností nepočítejte, jsou totiž velmi plaché.

Jak je důležité míti kohouta

Existují zastánci i odpůrci kohoutů v hejnu. Někteří chovatelé se jim vyhýbají, jiní na ně nedají dopustit. Důležité je především vybrat kohouta s mírným charakterem, agresivní jedinci by vám v hejnu nadělali paseku a navíc by svým jednáním mohli ovlivnit snášku vajec.

V hejnu plní roli vůdce a zajišťuje přirozenou rovnováhu v slepičí hierarchii. Pokud ho slepicím odepřete, jeho roli převezme některá ze starších slepic, která může začít i kokrhat. Na svá bedra však nepřevezme všechny povinnosti kohouta, jen se nad ostatní slepice povýší, začne být dominantní a často tyranizuje mladší kolegyně. Hejno slepic s kohoutem je klidnější a vyrovnanější, holky nemají tendenci se toulat, zpravidla následují šéfa v jeho krocích a činnostech. Kohout také svolává ke krmení. Bez kohouta jsou slepice méně živé a rychleji ztrácejí vitalitu.

„Kohout ráno vychází z kurníku jako první a kontroluje prostor pro společný výběh. Upozorňuje slepice na případné nebezpečí či nové pochoutky od chovatele. Pokud dojde v hejnu ke sporu mezi slepicemi, kohout je ten, který vše urovná,“ zmiňuje důležitost kohouta Jiří Herynek z Klubu chovatelů bantamek.

Kohout v hejnu je také důležitý pro zajištění potomstva, tj. kuřat. „Pokud chovatel plánuje mít kuřátka, na jednoho kohouta by měl mít přibližně 10 slepic kvůli oplozenosti vajec,“ doporučuje Jiří Andrle, předseda Klubu chovatelů drůbeže australek.

Sedni, lehni, zakdákej?

O slepicích se často říká, že jsou hloupější než kdejaký pták, ve skutečnosti jsou citlivé na životní pohodu a možná jsou také inteligentní. „Slepice především vnímají chovatele, zvuky a jeho projevy. Vše souvisí víceméně s příjmem potravy. Jsou schopny se naučit i reagovat na zavolání chovatele nebo ho ze zvědavosti sledovat po celé zahradě a chodit za ním jako pes. Dokážou se naučit i takové věci, jako je jízda na skateboardu nebo surfu,“ opěvuje dovednosti slepic Jiří Herynek.

Svým chováním také reagují na změnu počasí, např. při nízké teplotě klesá snáška, na podzim začínají pelichat. „Dovednost slepic záleží na péči majitele a jeho vytrvalosti. Většina reaguje na zavolání ke krmení, některé zobou z ruky, nechají se pohladit. Kdo má málo slepic, tak si je i pojmenuje, ale nedokážu s určitostí říci, že na jméno reagují,“ uzavírá Josef Blažek.

Slepičí les plní několik funkcí:

1. Stromy chrání slepice před útokem dravců a zajišťují stín.

2. Keře slouží jako větrolam a zahušťují výsadby.

3. Vznikají tu suchá a krytá místa, kde si drůbež může hrabat i v horším počasí.

4. Plody z keřů a stromů zpestřují a doplňují slepičí jídelníček.