Drezura lvů a tygrů bude minulostí. Cirkusy se proti novému zákonu bouří

Novela zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, pokud ji schválí i Senát a prezidentský podpis, zakáže drezuru všech nově narozených jedinců divokých druhů.

„Dosavadní zákon přitom zakazoval drezuru pouze u jedinců vybraných druhů divokých zvířat narozených po roce 2004, konkrétně primátů, ploutvonožců, kytovců (vyjma delfínovitých), nosorožců, hrochů a žiraf. Nově se tak bude zákaz drezury týkat všech nově narozených jedinců divokých druhů zvířat,“ upřesňuje Anna Bernátková z organizace Svoboda zvířat, která vede proti využívání zvířat v cirkuse dlouholetou kampaň.

Zvířata bez krmení či vody. Kontroly veterinářů odhalily prohřešky českých chovů

Divoká zvířata, která už cirkusy vlastní, pak musí do pěti let přestat kočovat. Novela zákona také zakazuje v cirkusech divoká zvířata množit či jinak nabývat.

Drezuru kritizují ochránci i odborníci

Pozměňovací návrh inicioval František Vácha (TOP 09). Podporu našel u 66 poslanců, dva byli proti a 33 poslanců se hlasování zdrželo. „Jsem opravdu rád, že Poslanecká sněmovna přistoupila k tomuto kroku. Využívání divokých druhů zvířat v cirkusech by v 21. století opravdu nemělo mít místo. Naopak je potřeba se spíše zaměřit na jejich ochranu a pouze za tímto účelem je také chovat,“ okomentoval hlasování poslanec Vácha.

Zákaz drezury divokých zvířat vítají nejen ochránci zvířat. Návrh dlouhodobě podporuje i Česká asociace veterinárních lékařů volně žijících zvířat a zvířat zoologických zahrad (CAZWV). „Cirkusy už v dnešní době funkci poznávací a vzdělávací neplní. Předvádění zvířat v cirkusech deformuje představy lidí o tom, jaké je přirozené chování volně žijících druhů zvířat,“ uvedl Zdeněk Kotek, prezident asociace, v odborném stanovisku CAZWV k problematice chovu a drezury volně žijících druhů zvířat v cirkusech.

Podporu v Senátu najde novela u Přemysla Rabase, ředitele zoo ve Dvoře Králové. Ten v minulosti podpořil právě kampaň Svobody zvířat. „Jsem přesvědčený, že drezury zvířat do cirkusech ve 21. století nepatří. Přestože uznávám, že cirkus patří do kultury lidské společnosti,“ říká senátor Rabas. Problém vidí nejen přímo v drezuře, ale především ve způsobu chovu, který zahrnuje neustálý transport z místa na místo, držení v malé prostoru nebo vytváření nevhodných skupin.

Tygr jako domácí mazlíček? Chovatele velkých šelem čeká školení

„Nutíme tygry, teritoriální zvířata, která většinu života prožijí sami, aby žili ve smečkách, což je pro ně naprosto nepřirozené. Nebo vystupovat ve smečkách, dělat cviky a úkroky, které nejsou jejich přirozenou součástí chování,“ myslí si Přemysl Rabas. Nesouhlasí ani s častými argumenty cirkusů, které uvádějí, že svým chovem zvířat přispívají k záchraně divokých druhů. Cirkusy podle jeho zkušeností nevedou plemenné knihy ani si nehlídají původ a genetiku chovaných zvířat.

České cirkusy kampaně proti svému podnikání roky reflektují. Vytvořily proti společnou platformu Cirkusy společně, která se snaží veřejnost i politiky přesvědčit, že moderní cirkus zvířata netýrá, ale dbá na jejich wellfare a ochranu. Chov zvířat v cirkusech je regulován vyhláškou ministerstva zemědělství. Ta zakazuje například při drezuře používat bití a jiné druhy násilí nebo držet zvířata pod tlumicími prostředky.

Zničíte i ostatní, varují cirkusy

Cirkusy upozorňují, že schválená novela neztíží jen jejich podnikání. „Problémy budou mít také soukromé chovy exotických zvířat a zážitkové a vzdělávací programy. Například provozovatelé vzdělávacích center s papoušky a dravci, někteří sokolníci či filmaři.“ vysvětluje Hynek Navrátil z cirkusu Humberto.

Na možný problém upozorňují i třeba chovatelé ochočených lišek či jezevců, které myslivci berou do škol a školek na ukázku dětem. I ti se řadí mezi šelmy. „Děti už dnes do přírody moc nechodí. Veřejné akce nebo přednášky ve školách jsou pro většinu z nich jedinou příležitostí si zvířata zblízka prohlédnout a pohladit,“ doplňuje Jan Šlosar, sokolník a myslivec.

V Evropě je to běžné

V patnácti státech Evropy už platí úplný zákaz využívání divokých, či dokonce úplně všech druhů zvířat v cirkusech. Možná trochu překvapivě se na seznamu mimo Norska, Rakouska, Irska či Belgie objevují i státy východní a jihovýchodní Evropy, jako jsou Bosna a Hercegovina, Kypr, Makedonie či Srbsko. V dalších deseti státech je seznam druhů, které smí v cirkusech vystupovat omezený.

Bobr, zubr, losos i los. Vymizelé druhy se pomalu vracejí do české přírody

Žádné omezení neplatí v Itálii, Švýcarsku, na Ukrajině, v Bělorusku či Litvě a Rusku. Agentura Focus provedla v září 2018 průzkum, z něhož vyplynulo, že 74 procent respondentů si přeje zamezit využívání všech divokých druhů zvířat v cirkusech. Na ohlas veřejnosti reagují i některá města, která už nebudou v budoucnu pronajímat cirkusům pozemky. Patří k nim například Znojmo, kam cirkus nejezdí už od roku 2018. Zda pronajmout místa cirkusům kvůli podnětu občanů řešila i Příbram, Tábor nebo Klášterec nad Ohří.

Bez zvířat, za to na hranici lidských možností
Počátkem 70. let dvacátého století se začal do světa z Francie šířit nový druh dramatického umění. Nazývá se Nový cirkus. Zakládá se na mísení jednotlivých druhů umění, ať už artistiky, divadla, tance či filmu v různé míře i zastoupení. Právě artistika je jeho hlavní součástí. V novém cirkusu ale není hlavním aktérem zvíře a jeho kousky, ale člověk a akrobatická čísla zakomponovaná do divadelních představení.

Nový cirkus na kořeny v tradičním cirkusu nezanevřel. Využívá nadále zejména hudbu, kostýmy či prostory, které jsou pro klasické cirkusy typické. Nejznámějším českým představitelem českého nového cirkusu je Cirk La Putyka. Soubor byl založen v roce 2009. Jeho uměleckým ředitelem a principálem je herec a performer Rostislav Novák. Za světovou špičku v tomto oboru je pak považován kanadský Cirque du Soleil. V současné době se ale potýká s existenčními finančními potížemi a musel propustit 95 procent zaměstnanců.