I když na některých místech republiky se hnízdění příliš nevydařilo kvůli velkému teplu nebo naopak kvůli bouřkám a přívalovým dešťům, tak na východě Čech dopadlo dobře. „Na Náchodsku odhaduji kolem 35 mláďat. Nejvíce se jich vylíhlo tradičně od Náchoda na sever, kde jich evidujeme okolo 25, většinu z nich v Broumovském výběžku,“ říká ornitolog Jiří Kult, který jich osobně dvě desítky okroužkoval. „Celkem dobře dopadl i Dvůr Králové nad Labem, kde vyšla tři hnízda a i další místa v Podkrkonoší. Z mého pohledu lze letošní hnízdění rozhodně považovat za úspěšné,“ potěšil nárůst čapí generace Jiřího Kulta.

Celkové výsledky ale ornitologové ještě nemají. „Zatím čekáme, až všichni sčitatelé odevzdají data. Někteří mají zápisky z terénu u sebe a jejich zjištění ještě nejsou zaevidována. Je to časově náročné a výsledky sčítání budeme znát až na začátku října,“ říká Gabriela Dobruská z České společnosti ornitologické. Výsledek napříč republikou si netroufá odhadnout.

„Je to hodně lokální,“ říká. „Některé oblasti hlásí vydařená hnízdění a super sezónu, ale jsou i oblasti, kde třeba polovina mláďat nepřežila,“ dodává ornitoložka, kterou potěšil rekordní zájem o monitoring čapích hnízd z řad dobrovolníků. „V minulých letech jsme měli kolem pěti set dobrovolníků a letos jich bylo hodně přes sedm stovek. Myslím si, že se do toho promítla i koronavirová opatření, že lidé nikam noc nevyjížděli, chodili na procházky po okolí a koukali po čapích hnízdech.“

Smutné zprávy

Mezi dobrými zprávami se objevují ale i ty smutné. V polovině srpna byli pracovníci ze záchranné stanice Jaro Jaroměř voláni k případu, kdy u Obědovic přistálo hejno asi 25 čápů. Čápi hledali místo, kde by mohli usednout a bohužel si našli sloupy velmi vysokého napětí. Dva z nich pokus o přistání odnesli fatálním zásahem elektrického proudu.

S posledními srpnovými dny se chýlí ke konci i pobyt bílých čápů na tuzemských hnízdištích. První hejna, která se srocují na posečených lukách nebo zoraných polí, se už vydávají na cestu za teplem. „U Nahořan už bylo velké hejno asi 25 kusů. Na začátku týdne už odletěli i z Hronova – viděl jsem je zakroužit a pak už se na hnízdo nevrátili,“ říká ornitolog Jiří Kult.

Zajímavostí je, že na Broumovsku je dělící čára pro východní a západní cestu. „Většina se vydává jihovýchodní cestou na Turecko, Izrael a Egypt do východní Afriky. Zhruba třetina odlétá na jihozápad – přes Německo, Francii, Španělsko, Gibraltar a přes Maroko hlouběji do Afriky – do Mauritánie a Mali,“ zmiňuje Jiří Kult zajímavost ohledně varianty migrační trasy. „Je to dané geneticky, ale proč to tak mají, to nevím,“ uzavírá ornitolog, podle jehož odhadu trvá čápům cesta do zimovišť kolem půldruhého měsíce a uletí i přes sedm tisíc kilometrů. Zpět do Čech přilétnou vyvést mladé někdy na konci března.

Přestože čápi jsou dálkovými migranty se zimovišti v subsaharské Africe, tak je v posledních letech zaznamenáno i zimování v Evropě např. ve Španělsku, Francii, Bulharsku a na Blízkém východě (hlavně v Izraeli). Podle ornitologa Jaroslava Cepáka mohou být důvodem častějšího zimování mimo Afriku jednak globální oteplování (mírnější zimy) a také vyšší potravní nabídka v místech zimování. Velká část populace táhnoucí západní cestou tráví zimu na skládkách na Pyrenejském poloostrově. Někteří čápi už se dokonce rozhodli neodlétat na zimoviště vůbec a úspěšně přezimují i u nás.