Při zkoumání mozkových buněk gekončíků nočních našli dotyční vědci určité kmenové buňky (tyto buňky mají schopnost proměnit se v jakoukoli jinou buňku), které umí vytvářet nové mozkové buňky. To naznačuje, že tohle zvířátko si dokáže po úrazu hlavy znovu vytvořit celé části mozku.

Rebecca McDonaldová, která výzkumný tým vedla, říká, že nyní je potřeba zjistit, jak to gekoni dělají a proč to nefunguje u lidí. Výzkum může nakonec vést k novým druhům léčby stárnutí, úrazů hlavy a mozkových chorob.

Gekoni, též gekoni praví,Gekon egejský dostal jméno Gečmen. jsou podčeledí gekonovitých. Jejich české rodové jméno je gekon. Gekoni mají adhesivní polštářky na prstech, jimiž se pevně přidržují podkladu a rychle a lehce lezou po svislých stěnách a kmenech stromů. Mají srostlá oční víčka. Překrývá je průhledné okénko, tzv. brýle. Většina je aktivní v noci. Loví hmyz a pavouky. Jsou schopni vydávat hlasité zvuky. Využitím různých způsobů lokomoce (vlněním těla, "plácáním" končetinami po hladině apod.) dokážou po jistou dobu překonávat vodní plochy bez potopení pod hladinu.

Gekoni se zřejmě vyvinuli v období rané křídy (zhruba před 140 – 120 milion let) a již v období počínající svrchní křídy (asi před 99 miliony let) vykazovali někteří jejich zástupci velmi moderní adaptace, související s lezením po stromech. To ukázal objev zachované končetiny fosilního gekona z myanmarského jantaru. 

Experimenty s gekony na oběžné dráze Země prokázaly, že tito plazi si dokážou hrát s objekty svého zájmu více než v prostředí normální pozemské gravitace. Jejich chování v prostředí mikrogravitace bylo zkoumáno po dobu 30 dní v biosatelitu Bion-M1. 

Zdroj: wikipedia.org