„Karas obecný se z důvodů vymizení jeho přirozeného biotopu, což byly převážně dolní toky řek, stěhoval do náhradního prostředí, do rybníků, rybníčků, zatopených těžebních jam a podobně. Teď už se nemá kam stěhovat a vymírá,“ vysvětluje Lukáš Kalous z České zemědělské univerzity v Praze.

Největší ránu ale zasadila našemu původnímu druhu invaze konkurenční ryby karase stříbřitého. Karasi jsou obecně velmi odolné ryby. Dokážou žít i ve stojaté vodě rybníků i tůní s nedostatkem kyslíku, přežívat v bahnitých vodách nebo na vodních plochách pokrytých ledem. Karas stříbřitý je druhem ještě odolnějším, navíc díky schopnosti množit se pomocí gynogeneze, což je forma nepohlavního rozmnožování, dokázal karase obecného z jeho lokalit zcela vytlačit. A spolu s ním i další druhy živočichů.

„S karasem obecným obývalo tůně několik druhů obojživelníků, po jejich obsazení karasem stříbřitým tyto druhy zmizely,“ doplňuje Petr Velenský ze Zoo Praha.

Rybáři a odborníci na vodní říši ale nechtějí o karase ve volné přírodě přijít. I proto Zoo Praha spustila záchranný projekt. Přes 160 jedinců původního druhu vypustila do bývalého mlýnského náhonu v areálu zahrady. „Pokud nechceme, aby z našich vod zmizel další rybí druh, musíme hledat zbytkové populace karase obecného a další vhodné lokality,“ říká k projektu hydrobiolog Marek Šmejkal z Biologického centra AV ČR.

Zapojit do projektu se může i veřejnost

Teď chtějí pracovníci projektu hlavně zmapovat zbytkové populace, s čímž může pomoci i veřejnost. Pokud o nějaké populaci víte, vyplňte dotazník na webu Zachrankarase.cz. Dotazníkové šetření potrvá dvanáct měsíců. Začne v září tohoto roku a poslední odezvy bude web přijímat v srpnu 2022.

Kromě vědomí z podpory dobré věci čeká na respondenty zpětná vazba v podobě zaslání výsledků průzkumu. Každý dotazník se navíc zařadí do slosování o drobné ceny. Zmapování stávajícího výskytu je důležité pro další krok projektu, kterým je vysazení násad karasa obecného do vhodných lokalit.