Podle existujících záznamů byla kočka divoká na Dobříšsku běžně lovena ještě v polovině 18. století. Zastřelenou kočku divokou zmiňují zdejší archivy naposledy v roce 1914, šlo ale o jedince vypuštěného z lidského chovu. Od té doby byla v této oblasti až doteď považována za vyhubenou.

Česko má z hlediska současného areálu kočky divoké ve střední Evropě strategickou polohu. Na hranicích s Německem žije menší populace, jež byla na bavorské straně podpořena v 80. a 90. letech vypuštěním nových jedinců do přírody. Z východu mohou do ČR přicházet kočky z karpatské populace.

Podle genetické analýzy patřil samec nalezený u Nového Knína k bavorské populaci koček divokých. "Dobříšsko představuje oblast, která není přímo napojena na pohraničí a na areál výskytu v sousedních státech, což by mohlo být důkazem, že nejde jen o ojedinělý výskyt jedince, který se k nám zatoulal z Německa," uvedla zooložka Jarmila Krojerová z Ústavu biologie obratlovců. To potvrdili i nálezci uhynulého zvířete - podobně vyhlížející sraženou kočku objevili už loni v květnu.

Vhodný biotop 

Kočka divoká je skrytě žijící druh, který může snadno unikat pozornosti. Vědci o ní vědí díky záznamům z fotopastí používaných k monitoringu velkých šelem, zejména rysa ostrovida. Ty prokázaly její pohyb na česko-slovenském pomezí v oblasti Bílých Karpat a Javorníků, ale také na Šumavě nebo v Doupovských horách.

"Nález na Dobříšsku potvrzuje naše domněnky, že kočka divoká se na území Čech a Moravy po delším období vrací a nachází zde vhodný biotop," uvedl zoolog Martin Duľa z Hnutí Duha Olomouc a Ústavu ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Zmapovat přítomnost kočky divoké se snaží společný projekt Ústavu biologie obratlovců, Národní zoologické zahrady Bojnice a Hnutí Duha Olomouc. Informovat vědce o výskytu kočky divoké lze prostřednictvím formuláře na webových stránkách projektu www.kockadivoka.cz, e-mailem na stopy@selmy.cz nebo se přímo ozvat koordinátorům projektu.