Než si pořídíme morče, je třeba mu připravit vhodné podmínky. Je třeba myslet na to, že morčata jsou náchylná na průvan, proto je třeba dbát na to, aby ubikace byla umístěná v klidné, nepřetopené a světlé místnosti bez průvanu. Po přivezení malého morčátka domů je důležité mu nechat pár dní na rozkoukání. Najednou je bez sourozenců, úplně v jiném prostředí, kde to nezná. Nelze proto očekávat, že se bude chtít hned mazlit.

„Když po pár dnech odkoukáme, že se snaží prozkoumávat klec a okolí, neznamená to, že ho hned začneme chytat a vytahovat. Vše musí jít pomalu. Je důležité na morče v klidu mluvit, aby si zvyklo na hlas,“ přiblížil Vykydal a dodal: „Můžeme si vzít do ruky čerstvé ovoce a zeleninu, dát ruku do klece a čekat, jestli si pro dobrotu přijde. Možná si prvních pár dní nedá, ale mohu vám zaručit, že čerstvému ovoci jen tak neodolá a nakonec si pro něj přijde.“

Kateřina Kulhánková ve svém žateckém psím salonu.
Ostříhat svého mazlíčka na léto dohola? Nesmysl, varuje psí kadeřnice

Když si už morče vezme jídlo z ruky, je možné se ho při podávání dobroty dotknout, pohladit jej a pak časem i vzít do ruky. Pokud pořizujeme zvíře dětem, je důležité je naučit, jak morče správně držet. Jednou rukou ho podebereme pod předními packami a druhou pod zadečkem.

Kvikání a „oždibování“

Asi nejznámější projev morčat je kvikání. Může být hlasité, dlouhé, pronikavé, morče se tím dožaduje pozornosti. Mohou se například naučit odposlouchat zvuk otevírání ledničky či šustění sáčku při přípravě krmení. Pokud žijí morčata ve skupině, tak na sebe kvikáním volají. Jestli morče běhá a skáče po kleci a do toho si kvíká, má radost a je spokojené. Může ale nastat i opačná situace. Totiž, že je zalezlé v domečku, nechce ven a cvaká zuby. Tímto se vám snaží říct, ať ho necháte být.

Krematorium nabízí široký výběr urniček.
Češi objevují kremaci domácích mazlíčků. Mohou si ji nechat i natočit

S dalším častým projevem, se kterým se lze setkat, je jemné okusování. Když je chováte a začne vás jemně „oždibovat“, znamená to, že už nechce být chováno, už se mu to nelíbí, je unavené, nebo má hlad. Pokud se jim něco nelíbí, tak také broukají a vrčí. Nemají ráda ani otáčení na záda, drbání na břiše a zakrývání očí, případně drbání na hlavě. U dvou samců se dá počítat s tím, že si budou urovnávat svá postavení. Vypadá to jako pohupování a chození dokola, kdy na sebe vrčí a cvakají zuby.

Morčata nejsou agresivní, ale ani stvořená k mazlení. Pokud jej budete držet v ruce a bude kňourat, nebo ztuhne, i to znamená, že se mu to nelíbí.

Morče domácí
Morče domácí (Cavia porcellus) je domestikovaná forma jihoamerického hlodavce morčete divokého. Patří mezi oblíbené domácí mazlíčky hlavně v Severní Americe a Evropě. V podmínkách domácího chovu dosahují morčata hmotnosti 800 až 1250 g, ale mohou vážit až 1800 g při délce těla 20 až 36 cm. Pohlavní dospělosti dosahují samci ve věku deseti týdnů, samice čtyř týdnů. Délka života bývá čtyři až deset let, ale může dosáhnout až patnácti let. Zdroj: Wikipedia

Chov morčete
Morčata jsou zvířata společenská a sociální, a proto je téměř nutností je chovat ve skupině (kastrovaný samec a samice, nebo skupina samic). Chovat více samečků než dva se nedoporučuje. Vhodné obydlí pro dvě morčata je klec o ploše minimálně 120 cm. Jako podestýlku je vhodné použít hobliny. Každé morče by mělo mít jako součást bydlení přístřešek, napáječku a jesličky na seno a trávu, což je nejdůležitější složkou potravy. Morče je býložravé, potrava by měla být pestrá.