Lesníci a ochránci přírody si stěžují na přemnoženou zvěř zvlášť v některých oblastech Česka. Definovali byste stávající stav tímto pojmem také?
Přemnožení druhu je stav, kdy počet jedinců naroste tak, že prostředí již není schopno daný druh uživit. Následuje prudký propad počtu jedinců. Nic takového se u spárkaté zvěře nikde u nás neděje a s ohledem na spižírny v podobě rozsáhlých intenzivně obdělávaných lánů energeticky vydatných plodin ani existovat nemůže. Říkat můžeme, že stavy zvěře jsou místy zvýšené. Situace se liší region od regionu podle životních podmínek pro ten který druh zvěře. Například jsou oblasti, kde je více prasat a méně například srnčí zvěře a podobně.

Přemnožená zvěř podle ochránců dlouhodobě devastuje vzácnou flóru, podle lesníků zase novou výsadbu.
Pokud dochází k poškozování vzácné flóry, jedná se většinou o izolované jednotlivé případy, kterým se daří relativně úspěšně bránit. Škody na lesních porostech zvěř samozřejmě působí, působí je ale v jakýchkoli počtech. Lesníci jim musejí předcházet prostřednictvím opatření, která mají k dispozici – nátěry repelenty, oplocenky a podobně. Úkolem myslivců je udržovat takové stavy zvěře, aby škody na zemědělských i lesních porostech nebyly nepřiměřené, tedy v daném místě příliš vysoké.

Jakými nástroji se snažíte regulovat zvěř v české přírodě i škody, které páchá?
Přímo myslivci zvěř regulují lovem. Pokud jde o zabránění škodám, jako doplněk se někdy snaží i ovlivňovat chování zvěře, například odvádět ji od zemědělských či lesních porostů prostřednictvím správně voleného způsobu a místa nabídky přikrmování.

Omezují vás nějaké stávající správní procesy nebo legislativní rámec? Nebo třeba nedostatek myslivců?
Legislativní podmínky samotného lovu jsou dnes již nastaveny převážně dobře. Ministerstvo zemědělství se snažilo poptávce po intenzivnějším lovu vyhovět právě úpravami v podmínkách lovu. Relativně nedávno tak povolilo například lov veškeré spárkaté zvěře do dvou let věku. Problém však je s odbytem zvěřiny, jejíž ceny ve výkupech jsou velice nízké. A přímo koncovým spotřebitelům smí myslivci prodávat pouze celé kusy v kůži, což řadu potenciálních kupců odrazuje. V této oblasti by pomohlo například uvolnění předpisů pro prodej rozbourané zvěřiny, zřizování malých bouráren, nebo možné dotace na malé bourárny.