Vloni ulovili myslivci na jihu kraje přes 100 mývalů. Kolik jich zde ve skutečnosti žije, se spočítat nedá, i vzhledem k tomu, že středně velký savec původem ze Severní Ameriky je noční druh.

V olomouckém správním obvodu vloni ulovili myslivci 108 kusů mývala severního. Nejvíce v lužních lesích v okolí Grygova a podél Moravy směrem na Tovačov.

„Lovíme více mývalů než zajíců. Letos jich bude tak třicet až čtyřicet,“ sdělil Deníku myslivecký hospodář z Grygova Miloš Soušek. Předloni střelili nebo chytili do lapáku přes 70 šelem, nejvíce v lužních lesích Království.

Protože se jedná o inteligentní šelmu s noční aktivitou, řada myslivců podle Souška ani neví, že má v revíru mývala severního. Tomu se pak daří. Úspěšně se množí a škodí na zemi, ve vodě i ve vzduchu.

Velmi chytré a všežravé zvíře

„Je to velmi chytré, všežravé zvíře. Mývalům nedělá problém vylézt na strom a vybrat ptačí hnízda, dokáže se velmi dobře potápět ve vodě. Využívá všechny potravní zdroje, které se v lokalitě nacházejí,“ popsal hospodář.

„Pokud se nebudeme na mývala více soustředit, dopadneme jako v Americe. Každá popelnice bude mít svého mývala,“ usmál se Soušek.

Také myslivci ze sousedních Charvát už letos střelili zhruba desítku mývalů. „Je jich méně, což je dáno tím, že mývala začali aktivně lovit i v Království, kde má ideální podmínky,“ uvedl hospodář sdružení Radek Fňukal.

V Charvátech v minulých letech viděli mývala i v obci. Nebál se vkrást lidem na dvorek, kde likvidoval drůbež. „Rybáři zase popisovali, že seděli na břehu Moravy a mýval vyrazil a začal jim rabovat batohy,“ popisoval drzost šelmy.

Populaci mývala severního, který se ve dne ukrývá, redukují myslivci na Olomoucku při individuálním lovu.

Od roku 2016 mají výjimku, jinak smí šelmu usmrcovat jen myslivecká stráž. V boji s nelehkým soupeřem se jim osvědčily lapáky s návnadou. „Jsou to zhruba metr dlouhé klece s padacími dvířky. Jako návnada stačí i klas kukuřice,“ popsal hospodář.

Nebezpečný i pro člověka

Mýval je nepůvodní druh, který v lužních lesích Hané nemá predátory. Nedecimuje ho ani žádná choroba. Naopak pro člověka je tento savec nebezpečný. Může přenášet nemoci a parazity, například leptospirózu, vzteklinu a škrkavku.

Nakažená zvířata vylučují trusem vajíčka, z nichž v lidském tenkém střevě může vyrůst hlístice, která se může dostat do očí i mozku. „Vajíčka vydrží v půdě i několik let. Zde platí jednoduchá obrana, a to dodržovat základní hygienické návyky,“ připomněl Libor Mazánek z Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje.

První výskyt mývala severního byl v České republice zaznamenán již ve 30. letech 20. století, kdy zvířata unikla z chovů. Jedinci z populace v Německu se pak objevovali po 2. světové válce v oblasti Šumavy. Na Moravě se mýval vyskytuje od 90. let 20. století, kdy se sem dostali z Rakouska.