„Poškození zvířete jiným zvířetem zjevně začíná být velkým problémem naší krajiny. Zcela výjimečně se přitom do stanic dostávají zvířata, která unikla svému přirozenému predátorovi, mezi něž patří straka, krahujec či poštolka. Těmi, co způsobují zranění nejčastěji, jsou psi a především kočky domácí, které útočí až pětinásobně více než psi,“ potvrdil Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody.

Dodal, že do záchranných stanic se dostane jen malý zlomek zvířat, která psi a kočky napadnou. Většina uhyne bez povšimnutí anebo se stává, že nálezce zraněného zvířete záchrannou stanici nekontaktuje.

Jestřáb lesní v péči Pražské zvířecí záchranky
Polámaná pera, odřeniny a diabolky v těle. Týraný jestřáb zažil peklo

Ochránci přírody mají statisticky zpracované seznamy zraněných tvorů, kteří po pokousání skončili v záchranných stanicích. Vědí také, kdo z domácích mazlíčků zaútočil. Tak třeba psi ublížili hlavně kosům, ale pod jejich zuby a drápy se dostali také zajíci, vrabci, drozdi či sýkory. Kočky mají jiné pořadí, u těch je na prvním místě zajíc polní. Následují kosi, ježci, veverky a překvapivě i srnci.

Milan Oppa ze Záchranné stanice zvířat Pasíčka v Boru u Skutče na Chrudimsku se setkává se stále se zvyšujícím počtem pokousaných savců i ptáků. „Loni nedaleko Valů u Přelouče zaútočil pes na dvě labutě. Jednu zardousil a druhé amputoval křídlo. Ani ta nepřežila - uhynula po cestě do stanice,“ řekl.

Včelaři - Ilustrační foto
Včely i zvěř v ohrožení. Snížení dotací dopadne na krajinu, varují chovatelé

Někdy je chování majitelů domácích zvířat nepochopitelné. Třeba u Vysokého Mýta nedávno uštval pes srnu, zatímco majitel stál v klidu u silnice a čekal na jeho návrat. To se mu ovšem nevyplatilo, protože se o všem dozvěděli myslivci.

„Byl jsem svědkem toho, jak na louce u Proseče náhle skočila kočka do vysoké trávy a nastal mumraj. Šel jsem se tam podívat a viděl jsem, že překousla zaječici krční tepnu, zvíře bylo na místě mrtvé. Tři její mláďata jsme vypiplali v naší stanici a po čase je vrátili zpátky do přírody,“ popsal Oppa.

Nejsou na vodítku

V letošní skvělé houbařské sezoně si mnoho lidí bere s sebou do lesa pejska, ale jen málokdo ho přiváže na vodítko. Žádný zákon se tím neporušuje, výjimkou jsou rezervace nebo národní parky či místa, kde je volný pohyb psů zakázán. V lese ale obecně platí, že pes musí poslechnout na přivolání, a to i v případě, začne-li náhle štvát zvěř.

Trojice osiřelých mladých čápů je zdravotně v pořádku. Bylo ovšem nutné se o tom přesvědčit pohledem z hasičské plošiny.
Neuvěřitelné čapí příběhy: Osiřelá mláďata přikrmovali z hasičského žebříku

Pokud se nevrátí, myslivecká stráž nebo hospodář ho potom mohou odstřelit. Tento postup neplatí pro takzvaná pracovní plemena, mezi které patří třeba vodící slepečtí psi nebo lovecká plemena. „Lepší je mít psa na vodítku, a to i pro jeho bezpečnost. Může ho vážně poranit nebo zabít divoké prase a je tu i další hrozba - Aujeszkyho choroba. Je neléčitelná a smrtelná,“ varoval mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty Vlastimil Waic.

U koček podle jeho slov rozhoduje vzdálenost od nejbližšího stavení, hranice je dvě stě metrů. Pokud ji překročí, hrozí odstřel zvířete.

Aujeszkyho choroba je infekční onemocnění postihující široké spektrum hospodářských i volně žijících zvířat. Přirozeným hostitelem viru Aujeszkyho choroby a jediným druhem, který přežívá infekci, je prase.

Virem Aujeszkyho choroby se mohou nakazit téměř všechny druhy savců kromě člověka a primátů.

Klinické příznaky jsou z počátku nespecifické. Může se jednat o nechutenství, zvracení, deprese, nezájem o okolí, neklid, vokalizaci, předrážděnost, kousání do předmětů, slinění, křeč žvýkacích svalů. Dalšími klinickými příznaky jsou sebepoškozování vlivem extrémního svědění zejména v oblasti hlavy – uší či pysků tlamy. Dochází k až maniakálnímu olizování, škrábání. Při obrně hltanu a tlamy dochází k výtoku slin z dutiny ústní, tvorby pěny u tlamy. Dochází k záškubům svalstva a paralýze.

Úhyn psů nastává do 24 – 96 hodin od projevení prvních klinických příznaků.

Zdroj: Českomoravská myslivecká jednota