Netopýři velcí, vodní i ušatí jsou tradičními zimními obyvateli studnické jeskyně. „V roce 2018 jsme tam napočítali čtrnáct netopýrů vodních, šest velkých a tři ušaté netopýry. Loni devět velkých a pět vodních netopýrů. Letos tam zimuje devět velkých, tři vodní a dva ušatí netopýři,“ přidal statistické údaje Jaromír Čejka, který se zimním počítáním netopýrů pravidelně zabývá.

Ne všechny okřídlené „myši“ si ustlaly tak, jak bývá zvykem. Tedy zavěšeny hlavou dolů, s křídly pevně přitisknutými k tělu. Netopýr ušatý si navíc své dlouhé uši v zimním spánku schovává pod křídla, takže nejsou vidět.

Špatně složené uši

Jeden exemplář tohoto druhu ve studnické jeskyni měl ale zřejmě poněkud neklidný spánek, a tak jeho spací poloha nebyla právě ukázková. „Pěkně si na spaní složit uši se mu povedlo jen z poloviny, jedno z uší mu koukalo ven. Je to rarita, nevidí se to často. Je to zřejmě kvůli kolísavému počasí, netopýři pak mají opravdu neklidný spánek,“ popsal netradiční spací polohu tohoto malého savce s velkými ušními boltci Jaromír Čejka.

Další zastávkou bylo trhonické podzemí, kde bylo letos nalezeno šest netopýrů velkých, dva vodní a dokonce i jeden netopýr brvitý. „V roce 2019 tam bylo pět netopýrů velkých a dva vrápenci. Ti také patří mezi letouny, stejně jako netopýři,“ objasnil Čejka.

Nejhojnějším netopýřím druhem ve Žďárských vrších je netopýr velký. Ten také náleží k největším letounům na našem území. Naopak v nižších polohách, například ve Svratecké hornatině, se zase zalíbilo vrápencům. „Pokaždé jich tam napočítáme opravdu hodně. V létě tam žijí celé kolonie vrápenců, daří se jim tam. V zimě se stahují do důlních děl, do sklepů a na další místa vhodná k přezimování,“ řekl Jaromír Čejka.