Na zeleném trávníku leží květy bohatě obalená větev slívy. Už z dálky je vidět, jak malému stádečku koz přišla k chuti. Jenže při bližším pohledu je zřejmé, že tady něco nehraje. Nejsou to totiž kozy, ale ovce. „Kamerunky si lidé pletou s kozami často. Protože na rozdíl od našich běžných českých nebo evropských plemen nemají tak huňatou srst, nemají vlnu,“ vysvětluje chovatelka Markéta Bačíková.

Zdroj: Deník/Kamila Minaříková

Mlsají jako kozy

Pro své hospodářství na úpatí Krušných hor zvolila plemeno z úplně jiného podnebného pásu, afrického Kamerunu. „Vlnu nemají právě proto, v Africe by se pod tamním sluncem upekly,“ říká.

Snadná údržba hrála při pořízení tohoto plemene u Bačíků největší roli. „V Africe se tyto ovce chovají na mléko a maso. V našem případě jsme chtěli živé sekačky a vybírali jsme tak, abychom nemuseli ovce stříhat, což kamerunky splňují,“ pochvaluje si Bačíková. Africké ovce stačí jen průběžně vyčesávat.

Vidina prosperující domácí minifarmy a bezúdržbové zahrady se může rychle rozplynout a stát se noční můrou:

Pořídit si páreček chundelatých sekaček obnáší také řadu povinností
Ovce jako živé sekačky? Sen se chovateli rozplynul, stal se jejich otrokem

Se spásáním pastvin to ale není v jejich případě úplně jednoduché. „Kromě vzhledu mají s kozami společného ještě něco - mlsnost. Vybírají si, co budou spásat, a můžete se spolehnout, že plevel, který vám vadí nejvíc, to nebude. A ani příliš dlouhá tráva,“ směje se chovatelka.

A to není všechno. „Také jako kozy ožírají stromky, v jejich případě je to zrovna i borovice,“ prozrazuje na své svěřenkyně a snaží se upoutat jejich pozornost kouskem tvrdého chleba.

Berani jsou potížisté

Jak ovce zjistí, že dobrota je nedaleko, z poklidného žvýkání větve přecházejí k nácviku skoro cirkusového čísla. Staví se na zadní a předními běhy objímají chovatelku v pase. „Jsou to hrozné kliďasky, spíš mají plašší povahu a dají se i rozmazlit. Až na berany, kteří jsou velmi teritoriální,“ varuje.

Mají plachu povahu, ale dají se rozmazlit.Mají plachou povahu, ale dají se rozmazlit.Zdroj: Deník/Kamila Minaříková

V současném stádu už chovatelka berana nemá. Jeho dominance začala probublávat do terorizování stáda i chovatelčiny rodiny. Nakonec tak stádo nedobrovolně opustil.

Potrava pro lvy

Ovce kamerunské nebo také djallonké se v Česku chovají už více než dvě dekády. V roce 2001 dokonce vznikl specializovaný chovatelský Klub kamerunských ovcí, který působí v rámci Svazu chovatelů ovcí a koz.

Chovatelé ztrácejí motivaci po návratu vlků do krajiny, kteří stáda decimují:

Chov ovcí - Ilustrační foto
V Česku ubývají ovce po tisících. Farmáři to s vlkem už vzdávají

V Evropě jsou ale mnohem déle. „V první čtvrtině 19. století byly do Nizozemska a později do Anglie dovezeny první ovce. Tam skončily v zoologických zahradách jako potrava pro divoká zvířata, například lvy,“ přiblížuje na svém webu Mezinárodní plemenná kniha pro kozy a ovce plemene Djallonké (ISDGS).

Dnes je řada chovatelů na maso chová i v Česku, u Bačíků ale přečkají Velikonoce v bezpečí. „Naše holky na pekáči neskončí. Jehněčí každému nechutná, navíc se o nich traduje, že chutnají trochu jako muflon, specificky. My je máme na sekání. A jediný lev, kterého potkají, jsou maximálně naše kočky,“ uzavírá Markéta Bačíková.

Ovcemi proti teroru

Zatímco v našich končinách bojujeme s terorem beranů, v zemi původu naopak berani kamerunských ovcí bojují proti terorismu. A nejen berani. Podle listu Voice of Africa se v roce 2019 rozhodla kamerunská vláda s jejich pomocí zamezit rekrutování Kamerunců do islamistických milic Boko Haram. „Doufala, že dobytek posílí postavení tisíců ohrožených rodin a zabrání jim přidat se k extremistům, kteří slibují pracovní místa,“ zdůvodnil list. Ovce se staly nástrojem obživy. Bohužel ani tato snaha řádění milic nezastavila a pro Kamerun i sousední státy jako je Nigérie nebo Čad představují islamisté stále větší hrozbu.