Ve Dvoře Králové se narodilo už 176 mláďat druhu, který patří v Africe k nejohroženějším. Žirafí „miminka“ Imany a Luis měří několik dnů po narození 170 a 190 centimetrů. Společně se žirafami síťovanými se ve Dvoře Králové narodilo 270 žiraf. "Žirafa je velké zvíře a březost je obrovsky dlouhá. Čtrnáct a půl měsíce trvá, než se mládě narodí. Samice rodí z 99 procent vestoje, lehají si pouze v případě, když mají nějaký problém," popisuje Luděk Čulík.

Safari park je nejvýznamnější chovatel žiraf na světě. K rozmnožování obou druhů se vrátil po odmlce způsobené hledáním vhodného chovného samce, který by nebyl příbuzný zdejším samicím. Kvůli velkému množství potomků dvorské krve to nebylo snadné.

Zoo ve Dvoře Králové poprvé rozmnožila žirafy Rothschildovy v roce 1972, jednalo se o první odchov v Československu. Počátkem unikátního chovu se staly výpravy někdejšího ředitele Josefa Vágnera do Afriky. Z nich mezi lety 1969 a 1972 přivezl přes sto žiraf a víc než dva tisíce dalších zvířat. Krev dvorských chovů dodnes tvoří základ chovných skupin v mnoha zahradách po celém světě a znamená pojistku pro jejich zachování i v případě, že by v přírodě byly vyhubeny.

Znamená narození dvou žiraf mimořádný úspěch?
Určitě. Už jsme žirafí mláďata neměli dlouho. Žirafa Rothschildova sice patří k nejohroženějším druhům žiraf v Africe, ale jejich chov v Evropě byl pozastaven.

Je obvyklé, že se v takhle krátké době po sobě narodí dvě mláďata žiraf?
Stává se to. Je to o tom, kdy se zvířata připustí. U nás se to podařilo díky tomu, že jsme v roce 2021 získali chovného samce Bořka. Pochází ze zoo v Praze, potom byl v Plzni 13 let ve skupině samců. Řadu let jsme chovného samce potřebovali. Koordinátora chovu se podařilo přesvědčit, že to je ten pravý samec pro naše stádo. Chovný samec obhospodařuje celé stádo. Budou se rodit další mláďata.

Kolik žiraf by se mělo letos narodit?
Minimálně ještě tři do začátku letní sezony.

Po jak dlouhé době se narodilo ve Dvoře Králové mládě žirafy Rothschildovy?
V podstatě skoro po osmi letech. Sice se jedno narodilo před čtyřmi lety, ale trochu nedopatřením. Měli jsme tři samečky, kteří dospívali, a jednomu z nich se podařilo napářit jednu samici. Spojení bylo v pořádku, zvíře prosperuje, máme ho tady pořád a může jít do dalšího chovu.

Kolik samic máte ve Dvoře Králové?
Máme deset samic Rothschildových. Celkem máme 25 žiraf, z toho 15 žiraf Rothschildových a 10 žiraf síťovaných.

Jak probíhá u žiraf rozmnožování?
Je velmi komplikované. Když jsou žirafy v říji, začne za nimi samec chodit. Samotný akt páření je jen skok, žádná kopulace. Žirafy by se neudržely na zadních nohách, mají vysoko těžiště a přepadly by. Samec se musí vybudit, chodí za samicí a předníma nohama oťukává její zadní nohy. Když samice není v říji, tak před ním utíká a není možné ji napářit. Když je svolná, zůstane stát, samec do ní dvakrát třikrát ťukne, vybudí se, vysune penis, skočí na ni a opře se o ni předníma nohama. Ve skoku se musí trefit a vypustit. Aby se tohle všechno odehrálo, aby žirafa byla plodná, samec se trefil a ještě vypustil, je hodně náročné. Když se to podaří, samice zabřezne. Je to úplně něco jiného, než když skočí na fenku pes.

Jak žirafy rodí?
Čtrnáct a půl měsíce trvá, než se mládě narodí. Žirafa je velké zvíře a březost je obrovsky dlouhá. Na samici poznáme, že bude rodit, protože jí nateče bulva, cecíky se začnou prodlužovat. To už víme, že je potřeba ji oddělit od ostatních. Připravíme hlubokou podestýlku s matrací ze slámy a trusu, aby mládě při porodu nespadlo na tvrdou zem. Při porodu se nejdříve objeví kopýtka, čumáček, dlouhý krk. Samice zatlačí a mládě vypadne ven. Samice rodí z 99 procent vestoje, lehají si pouze v případě, když mají nějaký problém.

close V Safari Parku Dvůr Králové se narodilo 23. prosince mládě žirafy Rothschildovy. Samice dostala jméno Imany. info Zdroj: Simona Jiřičková/Safari Park Dvůr Králové zoom_in V Safari Parku Dvůr Králové se narodilo 23. prosince mládě žirafy Rothschildovy. Samice dostala jméno Imany

Kolik měří taková žirafí miminka po narození?
Některá jsou menší, měří kolem 170 centimetrů, ale můžou mít až 210 centimetrů. Váží kolem 65 až 90 kilogramů. Holčička Imany, která se narodila 23. prosince, má kolem 170 centimetrů. Samec Luis je první mládě v naší zoo v novém roce a několik dní po porodu má přes 190 centimetrů. Chovný samec Bořek měří přes 5 metrů, samice zhruba dosahují výšky zpravidla 4,80 metru.

Není kontakt se žirafami nebezpečný?
K mláďatům se nechodí, ani k žirafám do jejich boxů. Ty by vás vyprovodily raz dva. Tam by člověk nevydržel ani deset vteřin. Mládě, když se narodí, je plně odkázáno na matku. Už hodinu po narození si najde cecíky, pije mléko.

Jak to probíhá, když se k nim potřebujete dostat?
Když chceme provádět preventivní vyšetření mláděte, musíme samici nejdříve oddělit do jednotlivého boxu. To chvíli trvá, protože nechce mládě opustit. Potom se musí nachystat tři borci, kteří se nebojí, mají zkušenosti a nesmí couvnout. Nesmí se zaváhat. Žirafa se přitiskne k hrazení a jakmile má pocit, že je chycená, povolí. V tom okamžiku může přijít veterinář, aby jí odebral krev, srst na výzkum a mohla proběhnout preventivní kontrola. Děláme to u všech žiraf, antilop nebo pakoňů většinou třetí den po narození. Když je mládě týdenní nebo desetidenní, pak už by byl souboj horší a mohli bychom utržit nějaké rány. Mládě je každým dnem bystřejší a má větší sílu.

Co může způsobit za zranění?
Žirafy jsou pověstné silným kopnutím. Může nakopat tam, kam to chlapi mají nejméně rádi. I to se nám několikrát stalo. Žirafy jsou hrozně rychlé, a když se rozběhnou proti vám, nemáte moc šanci zareagovat.

Od dospělých žiraf hrozí vážnější zranění?
Mezi žirafy nemůžete chodit. Kopnutí od nich je životu nebezpečné. Když má velká žirafa veterinární problémy, musí se uspat. To je velice složitá věc, kterou provádí jen několik veterinářů. Zvíře se nejprve zklidní jednou injekcí. Když dostává druhou, tak u toho musí být aspoň deset chlapů. Musí se jí pomalu navléknout na krk dva provazy, aby nespadla na záda, to by se zabila. Potom se může přistoupit k veterinárním zákrokům, odebírání krve, úpravě kopyt, paznehtů. Je to složité. Nohy se musí přivazovat k hrazení, aby nás nekopla, když se lekne. Jsou sice uspané, ale nikdy nevíte, jak budou reagovat.

Jak si tedy poradíte s krmením, pokud je bezprostřední kontakt takto nebezpečný?
Nechodíme k žirafám do boxů. Krmení dostávají na palandy umístěné v horní části boxů. Z půdy se jim hází seno. Do koryt uvnitř boxů jim dáváme krmení, pokud jsou žirafy venku. V létě, když jsou ve velkých výbězích, k nim jezdíme na čtyřkolce ve více lidech. Ve výběhu jsou rozptýlené ve velkém prostoru a nemají důvod na nás útočit.

Co mají nejraději?
Zelenou vojtěšku. Pak samozřejmě zeleninu, ovoce. Dostávají speciální kaši s lněným semínkem a různými pochutinami. Žirafa je specifické zvíře a potřebuje mít vysoký obsah bílkovin v potravě. Její trávicí trakt není veliký. Zvíře sice vypadá obrovsky, ale trup má hrozně malý. Koncentrovanost krmiva musí být velká. Toho se docílí tím, že jim dáváme to nejkvalitnější, co existuje. Dostávají tři druhy speciálních granulí, některé jsou s výhonky akácií. Máme několik receptů, které jsme si sami vyvinuli za dlouhé roky, kdy žirafy chováme. Myslím, že se nám to docela daří. Povedlo se nám věk žiraf prodloužit téměř na dvojnásobek, u samic až na 29 let. Na začátku našeho chovu nám umíraly kolem patnáctého roku.

Kdy budou mít lidé možnost vidět nová mláďata?
Koncem dubna, kdy budeme vypouštět zvířata do výběhů.

V pavilonu žiraf jsou návštěvníci zvířatům hodně blízko. Je správné, že jim něco dávají?
Určitě ne, to se nesmí dělat v žádném případě. V zoologické zahradě by lidé neměli zvířatům něco dávat. Máme vyvážené krmné dávky a jakmile do toho někdo z návštěvníků zasáhne, zvířeti tím uškodí, byť to myslel dobře, že mu dá něco ke krmení. To není potřeba, zvířata u nás dostávají všechno, co potřebují. Na to bych chtěl hodně apelovat, ať lidé zvířata ničím nekrmí. Více to zvířatům ublíží, než pomůže.

Kdy začala tradice slavného odchovu žiraf ve Dvoře Králové?
Ve Dvoře Králové žirafy chováme od roku 1969, kdy sem zamířily z Ugandy při velkých transportech zvířat do Evropy. Nebyly to žirafy jen pro zoo ve Dvoře Králové, ale pro celou Evropu. To byl obrovský základ chovu a měli jsme velké štěstí, že žirafy přišly do celé Evropy. V roce 1975 se muselo ve Dvoře Králové vystřílet kompletní stádo 48 žiraf kvůli podezření na slintavku a kulhavku. Do té doby se tady narodilo 23 mláďat Rothschildových. Díky tomu, že se žirafy přivezly z Afriky i do jiných evropských zemí, měli jsme kde brát další a získali jsme další chov.

Zajímavosti
- první žirafa se objevila v Evropě ve starém Římě za Caesara

- první žirafa v lidské péči se narodila v Londýně roku 1839

- do Československa byla první žirafa přivezena v roce 1954 (Zoo Praha)

- první odchov v Československu byl v roce 1972 v Zoo Dvůr Králové (sameček Pepík)

- silná kopyta ohrozí i lva

- v Safari Parku Dvůr Králové se celkem narodilo již 270 žiraf Rothschildových a síťovaných

Žirafy jsou nejvyššími suchozemskými savci, což jim dává konkurenční výhodu oproti ostatním okusovačům na afrických savanách. Jejich dlouhý krk je držen sedmi protáhlými krčními obratli. Cévy v krku jsou vybaveny chlopněmi, které zabraňují překrvení mozku při předklonu.