Pokud žijete v menším bytě, vybírejte spíše menší plemena, jimž k dovádění většinou stačí příroda v okolí domu. Sportovně zaměření lidé si však vyberou stejně aktivního společníka, kterými s nimi bude s radostí běhat nebo zdolávat horské túry, a tím bývají větší psi. Do úvah zahrňte třeba také náročnost péče a konkrétní podmínky ve vaší domácnosti. Například oblíbený bišonek nebo trpasličí pudl nelínají, francouzský buldoček pravděpodobně nebude svým štěkáním ve vaší nepřítomnosti rušit sousedy, jorkšírský teriér má jemňoučkou srst bez podsady, která většinou nevadí alergikům. Roli bude hrát i temperament zvířete.

Jack Russell teriér je sice drobný pejsek, ale potřebuje hodně venkovní aktivity, jinak si své lovecké pudy vybije na zařízení vašeho bytu.

Než si vyberete konkrétního pejska, snažte se o rase získat co nejvíc informací. Spoustu užitečných rad a doporučení vám poskytne chovatel, od něhož si budete štěně brát. „Budoucí majitelé štěňátek naší Issabel, fenky australského ovčáka, k nám před samotným odběrem přijíždějí na několik návštěv. Naučí se správný způsob pomazlení, probíráme pelíšky, vodítka, krmení. Vysvětluju a ukazuju jim, jak využívat hračky, čím odměňovat,“ popisuje Zdeňka Koldová, ostravská chovatelka, jejíž psi prošli canisterapeutickým výcvikem.

Spolu se štěňátkem od ní nová rodina dostává také chovatelský balíček, který obsahuje krmivo a pamlsky, na které je mazlíček zvyklý, obojek, hračku a deku načichlou pachem maminky a sourozenců. Měli byste vědět, že doba od druhého do pátého měsíce bude pro výchovu velice důležitá. Ačkoli se mazlíček obvykle učí velmi rychle, vyžaduje při tom spoustu pozornosti a péče. Ideální proto je, když si na týden či dva vezmete dovolenou.

První dny doma s pejskem buďte v seznamování spíše opatrnější. Nechte ho, ať k vám sám přijde, očichá vás, olízne. Teprve po této fázi zvykání, přijde na řadu fáze učení nových pravidel, ať už je to vyprázdnění venku, nácvik soběstačnosti po dobu vaší nepřítomnosti, či běžná provozní poslušnost, ke které patří správná socializace a výcvik.

„Podle mých zkušeností je dalším důležitým faktorem manipulace. Vždy pejska na danou situaci předem připravte, seznamte a určité úkony rozfázujte podle toho, jak je bude zvládat, ať už jde o zvedání, kartáčování, či mazlení,“ konstatuje Zdeňka Koldová a přidává konkrétní příklad. „Cvaknutí obojku při nasazování na krk způsobí leknutí a pejsek se příště bude chtít téhle nepříjemné situaci vyhnout třeba tím, že bude před obojkem ve vašich rukách prchat.“

Výbava s předstihem

Shánět výbavu pro nového člena rodiny je potřeba s předstihem. Až přinesete pejska domů, měl by už mít připravený pelíšek, případně třeba látkovou boudičku. Bude potřebovat hodně spánku a klidné a bezpečné zázemí, proto vyberte místo, kolem něhož nebudou ustavičně běhat děti. „Dobré je však pejska sledovat a tam, kde rád lehává, mu jeho místo přizpůsobit, nebo pelíšek přestěhovat,“ doporučuje Jiří Švihálek, odborník na zvířata z Yoggies.cz. Třeba společenská plemena psů, jako je labrador či borderkolie, místo klidného útočiště dají přednost stanovišti s přehledem o dění v bytě.

Při výběru pelíšku preferujte spíš větší velikost, aby měl mazlíček dost místa, když se natáhne, a aby mohl mít u sebe hračky nebo deku na přikrytí. Vysoký pelech ochrání drobečka před chladem podlahy, ve vyšším věku poskytne oporu pro klouby. Než se ale z vašeho štěněte stane vychovaný společník, budete muset pelíšek pravidelně čistit. Šikovné a praktické jsou proto třeba plastové košíky, do kterých uložíte matraci či měkký pohodlný polštář. Nezapomeňte na snímatelný potah, který můžete vyprat, vyplatí se hledat výrobek s vodoodpudivou úpravou.

Místo běžného pracího prášku, který by mohl pejskovi přivodit zdravotní trable v podobě kýchání, kašle nebo dokonce alergie, perte raději potahy ve směsi jedlé sody a vinného octa. Při koupi nové pračky vyberte takovou, která má integrovaný Pet program. Hodně psích chlupů však spolehlivě zachytí i obyčejná houbička na nádobí, stačí ji vložit do bubnu pračky spolu s pelíškem. Jednorázová savá hygienická podložka vám pomůže zvládat fyziologické potřeby vašeho mazlíka, než ho naučíte chodit se vyprazdňovat ven. Na trhu jich najdete spoustu, některé dokonce parfémované.

Po návratu z venčení se budete muset postarat o špinavé tlapky. Prvním záchytným místem nečistot může být savá podložka hned v předsíni, v koupelně byste měli mít připravené psí osušky, kartáče a šampony. Nejlepší je sprchový kout, v němž pejska naučíte nechat si opláchnout zablácené tlapičky.

Misky na vodu a jídlo jsou pro vašeho miláčka nepostradatelnými společníky. „Místo ke krmení by nemělo být na rušném a tmavém místě. Na jídlo a pití musí mít pes dostatek klidu a prostoru třeba proto, aby se nenaučil hltat,“ připomíná Jiří Švihálek, odborník na zvířata z Yoggies.cz. Misky tam nechte natrvalo, aby mazlíček věděl, kde během dne najde vodu a také při jídle ocení soukromí. Šikovným řešením může být napáječka nebo fontánka, abyste měli jistotu, že chlupáč má k dispozici pořád čerstvou vodu. Štěněti nekupujte plastovou misku. Rozkouše ji. Sáhněte raději po nerezové nebo keramické. Velkým psům pořiďte misku s nastavitelným stojanem. Nebudou se muset při jídle ohýbat a nedojde u nich k torzi žaludku.

Každé štěně, stejně jako jakékoliv jiné mládě, by mělo dostávat nejen větší množství kvalitní a hodnotné potravy, ale i vícekrát denně po menších porcích. Osmitýdenní štěně krmte minimálně čtyřikrát až šestkrát denně. Dávky krmiva postupně stoupají, přičemž denní frekvence krmení klesá. V půl až tři čtvrtě roce byste psa měli krmit pravidelně už jen dvakrát denně. „Velmi častou chybou bývá krmení před procházkou a chození s plným žaludkem. Opak by měl být standardem stejně tak, jako by mělo být standardem častější venčení, dostatek pohybu a hraní si s pejskem, ideálně i v kombinaci s výcvikem, který je velmi potřebný,“ upozorňuje Jiří Švihálek. Nezapomeňte na hračky. Pejsek ocení pomůcky pro zábavu i výcvik, jakými jsou přetahovací lana, frisbee, míčky i gumové hračky na kousání. Radost mu uděláte i motivační nebo plyšovou hračkou.

Úpravy v bytě

Každé štěně je zvídavý průzkumník, který svými zoubky prozkoumá všechno, co necháte v jeho dosahu. Kabely a prodlužovačky ukryjte pod lištami, boty schovávejte do botníku, zapomeňte na oblečení ležérně přehozené přes židli nebo křeslo. Drobné dekorace nenechávejte na místech, kam pes může dosáhnout, a neumisťujte je na nábytek, u kterého hrozí riziko převrhnutí. Dejte pryč vázy, sošky, porcelán, prostě všechny dekorační předměty, které se snadno rozbijí. Stejně tak veškeré chemické a čisticí prostředky či léky by měly být uzavřené a pro pejska nepřístupné.

Před zoubky a drápky ochraňte knihovnu, stoleček či sedačku. Navlhčená utěrka z mikrovlákna zbaví sedačku všech chlupů, které na ní ulpěly. Máte-li v bytě lino, plovoucí podlahy, parkety nebo dlažbu, pořiďte si alespoň do dvou hlavních místností, v nichž bude štěně trávit nejvíc času, zátěžový koberec nebo běhoun. Kluzká podlaha by totiž mohla mít negativní vliv na vývoj kloubů. Na čas se také raději vzdejte koberců, je to snadnější než jejich čištění. I květináče včetně těch na parapetu bývají cílem průzkumů vašeho mazlíčka. Některé pokojovky jsou pro něj dokonce jedovaté. Patří mezi ně překvapivě třeba léčivka aloe, dračinec, tchynin jazyk či břečťan.

O bezpečný prostor pro malého neposedu se po dobu vaší nepřítomnosti může postarat ohrádka, „klec“ nebo kenella. Někdo zakroutí nad představou psa v kleci hlavou, při správném výcviku však bude místem, v němž bude váš mazlíček spokojeně s pamlskem a hračkou v bezpečí odpočívat a zvládat samotu. Samozřejmě s předpokladem, že má klec rád a nebere ji jako trest. Klec je zároveň nejbezpečnější pro přepravu autem, jak pro psa, tak pro posádku. Než začnete štěně zvykat na pobyt v uzavřeném prostoru, najděte si třeba na YouTube videa, která přibližují, jak postupnými krůčky, hrou a odměnami dosáhnout cíle.

Zvládat samotu štěněti také pomůže zabavení bezpečnou interaktivní hračkou s pamlsky. Uklidňující je zvuková kulisa v podobě puštěného rádia či televize. Díky malým domácím kamerkám budete mít přehled, jak se mazlíčkovi daří. Většina z nich disponuje dvoucestným nebo alespoň jednoduchým mikrofonem, takže můžete pejska, který vyvádí neplechu, povelem zastavit nebo slovně povzbudit. Některé přístroje mají pro tyto případy v sobě dokonce zabudován dávkovač pamlsků.