Rodina už se s ním pozvolna loučila. Šestiletý jezevčík Chuck se totiž sotva držel na nohou. „V podstatě už používal jenom přední tlapky. Ty zad-ní tahal bezvládně za sebou,“ popisuje stav svého zvířecího pacienta veterinářka Lenka Salomon z Chocerad. Jezevčík se také nemohl pořádně vymočit. Zvěrolékařka už proto uvažovala o eutanazii.

Poslední šance

Přesto dala zvířeti ještě poslední šanci: ke klasickým metodám veterinární medicíny přidala akupunkturu. Tedy postup, při kterém zvěrolékař propíchne v určitém bodě psovi kůži a stimuluje tím jeho nervová vlákna.

Výsledek byl překvapivý. „Za dvanáct týdnů jsme jezevčíka úplně rozchodili,“ říká. Pes prý doslova utekl hrobníkovi z lopaty.Podobné zkušenosti má i zvířecí neurolog Lubomír Sojka ze zlínské kliniky Medipet. „Tuhle mě kontaktovala zoufalá majitelka šestileté fenečky maltézáčka. Fen-ka jednoho dne nešikovně skočila ze schodu a ochrnula na všechny čtyři končetiny,“ vzpomíná Sojka.

Operace nemožná

Magnetická rezonance ukázala nemilosrdný výstup: vyhřezlý meziobratlový disk a poškozenou krční míchu. „To znamená stav, který ne-lze vyřešit operací a který je současně lékově takřka ne-ovlivnitelný,“ pokračuje Sojka. Osud zvířete byl prakticky zpečetěn.

Také tento veterinář ale sáhl ještě po jehličkách. „Asi deset dní po pádu jsme začali s akupunkturou a postupně jsme přidali i elektrostimulaci,“ říká. Zatímco na začátku kúry byla fenka schopna jen bezvládně ležet a pohnout lehce hlavou, po druhé aplikaci už si prý sama stoupala. „Na konci procedury pak zvládla ujít i několik kroků pro pamlsek,“ tvrdí veterinář.

Víte, jak dlouho žijí zvířata? Otestujte si své znalosti:

Dnes už maltézačka běhá vesele po zahradě. Jediné, co jí po úrazu zbylo, je obrna pravé přední tlapky. Ta prý ale pejska nikterak neomezuje.

Podpůrná léčba

Akupunktura se proto prosazuje v ordinacích stále častěji. Její zastánci ji doporučují používat hlavně jako podpůrnou léčbu k tlumení bolesti svalů a kloubů. Odkazují se například na studii kanadských veterinářů, publikovanou před třemi lety v odborném časopise Canadian Veterinary Journal. Podle této studie většina zvířat skutečně reaguje na léčbu jehlami pozitivně a přestane kulhat. I když některá jen krátkodobě. Ukázalo se to třeba na vzorku 47 psů, kteří trpěli bolestmi pohybového aparátu.

Jehličky se začaly používat také u koní. Podle veterináře Miroslava Trundy se tato me-toda stala dokonce nedílnou součástí jejich přípravy na dostihy. „Nejčastěji se akupunktura používá pro celkové zvýšení výkonu koně. Je to ale také vynikající metoda pro zmírnění bolesti svalů a kloubů či obskurní kulhání,“ uvádí veterinář. Použití jehel u koní podle něj doporučila i Americká veterinární asociace.

Klidný pacient

Akupunktura se zkoušela i při tlumení agresivity zvířat, v těchto případech ale byly výsledky sporné.

„Stejně tak není tato technika vhodná k léčbě takových bolestivých stavů, jejichž příčina není známá zejména pokud jde o bolesti v dutině břišní,“ podotýká k tomu Lubomír Sojka. Nedoporučuje ji ani u těžkých epileptických stavů nebo tam, kde hrozí masivní krvácení.

Záleží ovšem také na konkrétním zvířeti. „Ideálním pacientem je klidný, spolupracující a dostatečně citlivý jedinec, který nemá poruchy krvácivosti a má svědomitého páníčka,“ říká zlínský veterinář. Naopak na zvíře, které je neklidné až agresivní, raději žádné jehly nezkouší.

Kúra vyjde i na tisíce

„Problém bývá také u některých plemen koček, u zvířat silně stresovaných, léčících se na selhávání srdce či u zvířat s velmi úzkostným majitelem,“ doplňuje Sojka.

A na kolik korun vůbec taková kúra vyjde? Veterinářka Lenka Salomon si bere kolem pětistovky. „Cena se ovšem pohybuje podle množství jehel a obtížnosti,“ podotýká. Léčba u neurologa Sojky může vyjít i na tisíce. Úvodní vyšetření a první aplikace stojí 1400 korun, každá následná pak tisícovku. Příplatek za elektroakupunkturu činí dvě stovky.