„Subjekt prováděl pokusy nad rámec svého oprávnění. Dělal navíc neschválené pokusy. Zvířatům nezabezpečil vhodné prostory. K pokusům také používal toulavá a opuštěná zvířata,“ popsal jen některá ze zjištění mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.6

To je podle něj nepřípustné, při testování se smí sáhnout jen do chovů k tomu speciálně určených. Kontroloři okamžitě podali podnět ke správnímu řízení. To nyní vede příslušný obecní úřad.

Zvíře není člověk

Pokusy na zvířatech - InfografikaZdroj: DeníkPřípad zvedl ochránce zvířat ze židle. Jde podle nich jen o další argument, proč pokusy na zvířatech omezit. „Testování je jen krutým přežitkem. Široká veřejnost ho sice stále chápe jako nutné zlo, kterému se s ohledem na naši vlastní bezpečnost nelze vyhnout a bez kterého bychom neměli například nové léčebné postupy pro nemocné, to už ale dávno neplatí,“ uvádí třeba Barbora Bartušková Večlová ze Svobody zvířat.

V řadě případů se totiž podle ní nakonec ukáže, že jsou poznatky získané u pokusných zvířat na člověka nepřenosné. „Zcela logicky. Zvířata se od lidí významně liší, a to svou anatomií, fyziologií i metabolismem,“ vysvětluje aktivistka.

Dokládá to řada příkladů z minulosti. Třeba na přelomu padesátých a šedesátých let světem otřásla takzvaná thalidomidová aféra. Po léku, který měl původně tišit ranní nevolnosti těhotných žen, zůstaly tisíce mrtvých či zmrzačených dětí. Některým chyběly dlouhé kosti v končetinách, takže jim prsty nasedaly přímo na rameno. Další neměly vyvinutý trávicí systém. „Lék byl přitom nadstandardně klinicky prozkoušen na stovkách zvířat nejrůznějších druhů,“ vzpomíná na skancál i expert na nežádoucí účinky léků Josef Suchopár.

Fatální omyly

Známá je podle něj také tragédie z roku 2006, kdy zase skončilo na jednotce intenzivní péče šest Britů po testu nového preparátu proti artritidě. S omezením testů na zvířatech proto i Suchopár souhlasí.

„Samozřejmě to neplatí beze zbytku, stále jsou případy, kdy se výzkum bez použití pokusného zvířete neobejde, je jich ale stále méně. Například při testování toxicit nebo transportu nějakého léku v těle člověka už je testování na zvířatech skutečně zbytečné a překonané,“ uvádí.

Bez živých tvorů

Daleko účinnější a průkaznější už jsou podle něj jiné metody – třeba speciální tkáňové kultury, na kterých se dá transport léku zkoumat. „Tkáňovou kulturu si totiž můžete různě upravovat a vytvářet takové podmínky, jaké potřebujete,“ popisuje Suchopár. Další možností jsou počítačové simulace.

Ministerstvo zemědělství už proto použití pokusných zvířat omezuje. Pokaždé, když bude mít výzkumník možnost použít jakoukoliv jinou metodu, bude jí muset dát přednost. Počítá s tím novela zákona na ochranu zvířat proti týrání, která je právě ve sněmovně. Vedení resortu současně po laboratořích požaduje, aby počet pokusných zvířat snížily na minimum.

Myši, kočky i koně

Dnes v nich totiž končí statisíce zvířat. Podle statistik ministerstva se jich u nás k pokusům každoročně použije asi čtvrt milionu. Většinou jde o myši a ryby, k testům se ale používají i větší savci jako třeba psi, kočky, koně nebo skot. Desetina z nich testy nepřežije. „Oprávnění provádět pokusy na zvířatech má asi 85 zařízení,“ říká mluvčí resortu Vojtěch Bílý.

K pokusům se přitom vždy musejí použít jen zvířata ze speciálních chovů, které mají povolení od ministerstva. Takových je u nás čtyřicet. Všechny tyto chovy podléhají kontrolám Státní veterinární správy. „Během loňského roku jsme jich provedli dvanáct a žádné závady jsme nenašli,“ řekl Petr Vorlíček ze Státní veterinární správy.

Mezery v zákoně

Podle některých odborníků by se ale mělo ještě přitvrdit. „Laboratoř, která k pokusům použila toulavá zvířata, by měla čelit trestnímu řízení pro týrání zvířat,“ uvedla Petra Vojtíšková z Home 4 Pets.

Měl by se podle ní začít sledovat i pohyb a prodej pokusných zvířat. To dnes nikdo nedělá. „Prodej pokusných zvířat ministerstvo nesleduje,“ potvrdil mluvčí resortu Vojtěch Bílý. Na laboratorní psy se nevztahují ani novinky schválené v novele veterinárního zákona. „Tedy třeba povinné hlášení počtu fen či čipování,“ říká Vojtíšková.

Skandál u sousedů

Pokusy na živých zvířatech je stále diskutověnějším problémem. Stále větší počet lidí volá po jejich omezení. V posledních týdnech debatu ještě víc umocnil skandál německé laboratoře LPT. Investigativním reportérům se totiž podařilo pořídit v tomto soukromém zařízení poblíž Hamburku drastické záběry, na kterých je vidět, jak laboratoř týrá zvířata.

Krátce nato navíc vyšlo najevo, že zvířata trpěla naprosto zbytečně. Laboratoř totiž výsledky svých testů zřejmě falšovala. Upravovala je tak, aby vyhověla požadavkům zadavatele. Uvedly to dvě ženy, které v laboratoři v minulosti pracovaly. Případem už se proto zabývá policie i německé úřady. Pokud je totiž tvrzení žen pravdivé, tak nejenomže zvířata trpěla pro nic, ale laboratoř mohla ohrozit i zdraví tisíců lidí. Na laboratorních zvířatech se totiž zkoumala míra jedovatosti látek, které se pak měly stát součástí  medikamentů pro člověka.