Psy musí nechat majitelé očipovat nejpozději do šesti měsíců věku, tedy v době, kdy dostanou první očkování proti vzteklině. Na nečipovaného psa se bude pohlížet jakoby neměl platné očkování. Za to hrozí pokuta až 20 tisíc korun.

Vaňousová řekla, že čipování nemá zdravotní rizika a čip by měly být funkční po celý život psa. K tzv. přečipování dochází jen v případě, že čip přestane fungovat, k čemuž podle veterinářky dochází málokdy. Dodala, že jsou mylná i tvrzení o tom, že se čipování provádí v anestezii. Veterinář ve skutečnosti aplikuje čip při plném vědomí zvířete. Psa to nijak nezatíží.

Jedno z dalších mylných tvrzení, které koluje mezi lidmi, je podle Vaňousové i to, že nečipovaní psi nedostanou očkování proti vzteklině. "Pokud majitel nestihne zvíře načipovat do konce tohoto roku, neznamená to, že by ho veterinář nemohl načipovat nebo naočkovat proti vzteklině," řekla.

Kroky proti množírnám

Zavedení povinného čipování je jedním ze série kroků proti existenci tzv. množíren, tedy chovů, kde jsou zvířata chována pro zisk z prodeje štěňat. Vaňousová zmínila, že v Senátu čekají na schválení pozměňovací návrhy zákona o veterinární péči. Podle nich by měli psi v budoucnu dostat čip už do tří měsíců po narození, tedy ještě předtím, než poprvé změní majitele. I to má zlepšit přehled o chovatelích.

Pozměňovací návrhy řeší i vznik centrálního registru čipovaných psů, který by měl být hotov do roku 2022. Podle veterinářů má vyřešit současný problém, kdy je sice řada psů s čipy zapsána v některém z komerčních registrů, chovatelé však mnohdy neoznámí změnu kontaktních údajů. To komplikuje situaci, když se zvíře ztratí. Plánovaný registr by aktualizovala přímo Státní veterinární správa.