Jak jsou klacky nebezpečné, se přesvědčila před několika lety jedna z žen při venčení své fenky. O smutném případu informoval na sociálních sítích veterinář Martin Vlček z Vysočiny. Paradoxně žena sama podle svých slov svému ani jinému psovi nikdy klacky neházela, naopak mezi pejskaři šířila, jak klacek může být nebezpečný. Klacek psovi ale hodily děti, které při procházce potkala. Protože její fenka Corra aportování hraček milovala, po klacku se ihned vrhla. „Než jsem cokoli stihla, jen bolestně zařvala a já viděla, jak jí trčí klacek z tlamy. Běžela jsem ji chytit, ale ona si packami mezitím klacek vyndala. Přestala jsem vnímat děti a hned volala synovi, ať bere auto, že musíme fofrem na veterinu, aby se nezačala dusit,“ uvedla majitelka feny.

Nakonec se na rentgenu ukázalo, že fence se skrz tlamu klacek zarazil uvnitř těla. Kus, který si sama vyndala, byla jen jeho odlomená část. Na rentgenovém snímku bylo evidentní, že klacek zasahuje přes celý hrudník až k břichu. Fenku tak bylo nutné nechat utratit.

Asistenční pes Kulíšek se nakazil anaplazmózou, kterou přenáší klíště obecné
Antiparazitika nefungují na 100%. Pes Kulíšek kvůli klíštěti bojoval o život

Přestože šance, že se hra zvrtne, nemusí být vysoká, podobnou zkušenost má mnoho majitelů psů, obzvlášť těch, kteří aportování milují a po klaccích se bezhlavě vrhají. Vzpříčený klacek je pak pro ně časovanou bombou. „Mám prdlou malinu (malinois neboli belgický ovčák, pozn. red.), a i když už klacek leží a nehýbe se, skočí na něj třeba předníma nohama a chňapne po něm. Pokud se klacek postaví, má ho vražený do krku. Už dvakrát jsme ho šili. Snažíme se už klackům vyhýbat, ale ono se to tak úplně v přírodě nedá, že. I když se nehází,“ přidala svou zkušenost Renáta L.

Raději míček než klacek

Ani podle společnosti PetExpert, která se zabývá pojištěním domácích mazlíčků, nepatří klacky mezi věci vhodné k aportování. Varuje i před jejich žvýkáním. „I pod dohledem nikdy nemůžete tušit, zda kousek klacíku pes nespolkne, nebo se mu v tlamě nezabodne tříska,“ upozornil ředitel společnosti Denis Klinger.

V případě, že by se psovi při žvýkání klacku kousek dřeva zapíchl do tlamy nebo se pes jinak poranil v oblasti tlamy a krku, může na to upozornit slintání, zvracení nebo otok v blízkosti poranění. Sliny mohou být zabarveny krví. Pak je třeba navštívit veterináře, který ranku vyčistí.

V případě pozření kusu dřeva pes dokáže malé neostré kusy vyzvracet nebo se jich zbavit vylučováním. K tomu může při podezření na pozření kousku klacku dopomoci podání malého množství měkkého krmiva, které kousek obalí a pes jej snáze vyloučí. Malé předměty, které projdou trávicím traktem, je možné ve výkalech pozorovat přibližně po jednom až dvou dnech. Některé ale mohou putovat trávicím traktem delší dobu. I u menších kusů ale hrozí riziko, že by se mohly zaseknout do tkáně trávicí soustavy a zanítit se.

Slavnostní vyhlášení výsledků 14. ročníku záchranářské ankety Statečné psí srdce
Statečné psí srdce zná své vítěze. Uspěli čivava, jorkšír i němečtí ovčáci

Pokud je předmět větší nebo ostrý, je třeba vyhledat veterináře. Větší kus totiž může v trávicím traktu způsobit překážku. Pokud se něco takového stane, majitel psa to pozná podle změny chování psa. Mezi příznaky patří opakované zvracení, průjem, ztráta chuti k jídlu, nadýmání, spavost, slabost, kňučení kvůli bolestem i celkový neklid zvířete.

„Doporučujeme na žvýkání vhodnější předměty, kterými jsou například dentální tyčinky určené pro psy nebo hračky vhodné na kousání,“ poradil Klinger. Pejskaři, jejichž psi milují aporty, by pak měli sáhnout raději po míčcích a dalších hračkách k tomu určených.