„Hledáme nevěstu pro našeho pejska, ženicha pro naši fenku, chceme po nich štěňátka,“ to je jen několik příkladů, jak mohou inzeráty, kterých je plný internet, začínat. A to často bez ohledu na plemeno a genetické předpoklady. Svým rozhodnutím nechat fenu „připustit“ člověk podporuje množení zvířat, jelikož i s prvotním dobrým úmyslem nezřídka mláďata nakonec končí v útulcích.

Kvůli zdraví? Fenu raději vykastrujte

Mnoho majitelů zvířat žije stále v omylu, že ať už jde o jejich fenku, kočku nebo třeba samici potkana, měla by mít ze zdravotních důvodů potomky. Jde však už o dávno vyvrácený mýtus. Březost ani porod nesnižují riziko onemocnění rozmnožovací soustavy ani nezaručí, že se třeba fena po štěňatech uklidní.

„Frekvence výskytu nádorů mléčné žlázy, zánětu dělohy či poševních tumorů je identická u fen, které rodily a které štěňata nikdy neměly. Výskyt těchto onemocnění totiž ovlivňuje zejména hladina pohlavních hormonů a její cyklické změny. A u fen je hladina pohlavních hormonů podobná v průběhu hárání, při kterém fena nezabřezne, i u hárání, které končí graviditou,“ uvádí veterináři na webu veterina-pisek.cz.

Kastrované feny tak mají nižší riziko potíží díky odstranění vlivu pohlavních hormonů.

„Pokud tedy máte zájem snížit u své feny riziko vzniku nádorů mléčné žlázy, pyometry či cukrovky, je vhodné ji vykastrovat hned po prvním hárání,“ doplňují veterináři.

Útulky jsou pak nechtěnými a z větší části už dospělými tvorečky doslova přeplněné. Přesvědčit se může kdokoli, kdo sleduje jejich sociální sítě nebo webové stránky. Z 99 procent tu na psa s průkazem původu nenarazí. Dobří chovatelé si totiž zvířata, o která se majitel posléze z nějakého důvodů nemůže už postarat, berou zpět do chovatelské stanice. V útulcích jsou tak psi bez průkazu původu pocházející právě z množíren, ať už těch, která zvířata množí jen pro byznys, nebo těch, ve kterých je o zvířata postaráno s láskou, ale mláďata produkují z nevědomosti.

U zvířete v útulku, pokud je informace známa, bývá na internetu poznámka, zda pochází z nevhodných podmínek. U řady z nich, pokud nejde jen o ta zaběhnutá, není původ známý, dá se tak předpokládat, že je někdo vyhodil. A to může být například právě nedostatečně prověřený zájemce, který kdysi toužil po roztomilé chlupaté kuličce.

Psi bez průkazu původu jsou voříšci

O následcích množení se také často diskutuje na sociálních sítích. Lidé se tu v názorech na psy s průkazem původu a bez průkazu původu dělí na dva tábory. Často je možné se setkat s připomínkou, že psi bez průkazu původu nejsou méněcenní. O méněcennosti kříženců ale nikdo nemluví. Řeč je o zdravotních dopadech, které má právě množení zvířat, u kterých není možné původ prokázat.

„Přibude psů, které nikdo nechce a prožijí většinu života, ne-li celý, v útulku. Další problém je zdravotní stránka, často takto ‚množí‘ lidé, aniž by tušili něco o dědičných nemocech, takže mohou klidně produkovat nemocná zvířata, aniž by o tom věděli, v horším případě to dělají vědomě,“ popsala pro pesweb.cz veterinářka Martina Načeradská.

Jak v uplynulých dnech zjistili redaktoři Deníku při procházkách se svými psy, k produkci mláďat se uchylují i někteří majitelé, kteří sami mají zvíře z některého z útulků. Někteří pejskaři se vzájemně oslovují s tím, že jsou jejich psi krásní, i když jde o voříšky, a mohli by jim tedy dopřát štěňátka. Internet je pak plný inzerátů, kde majitelé nabízejí ke krytí psy bez průkazu původu. A nebo také inzerátů s levnými štěňaty bez průkazu původu.

„Nemalá část osob pořizujících si psa či kočku si stále neuvědomuje, že za určitých okolností to může svým nezodpovědným přístupem k nákupu zvířete být právě ona, kdo existenci množíren podporuje,“ řekl ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.

Množení může být nebezpečné

Množit zvířata bez ohledu na jejich genetiku může být přitom pro zvíře i velmi nebezpečné. U psů je to například zbarvení merle, které se sice těší velké oblíbenosti, ale pokud nesou merle gen oba rodiče, pro potomky taková genetická výbava může být fatální. Nebo štěňata mohou být hluchá, slepá, mít problémy s pohybem nebo jsou pak v průběhu života často nemocná. A to i zvířata pocházející ze spojení rodičů, kteří mají nějaký příbuzenský vztah a majitelé o tom často ani nemusí vědět.

U potkanů je nebezpečné pak třeba zbarvení pearl. Potkani tohoto zbarvení nebo s genem pro toto zbarvení se mezi sebou také nesmějí křížit. Může to vést ke smrti vrhu nebo jeho části.

Zvíře z útulku nemá mít mláďata

Útulky a azyly pro zvířata přitom mají jasně nastavená pravidla. Feny, pokud již jsou v majetku útulku, to znamená od uplynutí zákonné lhůty od nalezení, často odcházejí do nového domova kastrované. Kočky pak bývají kastrované vždy. Ty se totiž na rozdíl od psů nekontrolovaně množí samy, protože se toulají po ulicích. „Po majitelích nepožadujeme kastraci zvířete v dospělosti, upozorňujeme je ale, aby zvířata dál nemnožili,“ řekla vedoucí děčínského útulku Eveline Jahelková.

Veterináři i útulky kastraci jednoznačně doporučují. „Je to vhodné pro zdraví kočky, protože trpí tím, že opakovaně mrouskají a dochází u nich k cystám na vaječnících, zánětům dělohy a podobným problémům,“ doplnila veterinářka Markéta Grešíková.

Podle Eveline Jahelkové kastrace psa stojí za zvážení ve chvíli, kdy se pes projevuje příliš dominantně až agresivně ve vztahu k jiným psům nebo prchá za hárajícími fenami a nedá se majitelem odvolat.

V takových případech může dojít i k nechtěnému krytí, když se například pes podhrabe nebo přeskočí plot kvůli feně v sousedství nebo se psi společně vzdálí a majitelé nestihnou zasáhnout.