Do výzkumu bylo zapojeno osmnáct psích subjektů. Dva z nich byli zvyklí na španělštinu, zbytek na maďarštinu. Na sobě měli přístroje magnetické rezonance, které soustavně monitorovaly činnost jejich mozku.

Samotný pokus nebyl pro zvířata nijak stresující, nebo nepříjemný. Zatímco v klidu leželi, pustili jim výzkumníci ženský hlas recitující slavnou větu z knihy Malý princ od francouzského spisovatele a pilota Saint-Exupéryho.

Češi jsou podle mezinárodních srovnání vyhlášenými „pejskaři“.
Ruší, nebo uklidňují? Sdílení postele s domácím mazlíčkem může tříštit spánek

„Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné,“ řekl něžný hlas nejprve španělsky a potom maďarsky. Nakonec zazněla řada smyšlených slov. 

Nápad na realizaci experimentu začal v době, kdy se neuroetoložka Laura Cuayaová přestěhovala z Mexika do Maďarska a vzala s sebou i svou border kolii Kun-Kuna. „Se svým psem jsem mluvila pouze španělsky. Zajímalo mě, jestli dokáže rozpoznat i jiný jazyk,“ vysvětluje postdoktorandka Cuayaová první myšlenku k zahájení studie nedávno zveřejněnou ScienceDirect.

Fenka německého krátkosrstého ohaře Ginna Hastrmánek při soutěži na Chomutovsku
Psí štěkot může být i užitečný. U loveckých psů je to vlastnost k nezaplacení

Do výzkumu se nakonec zapojilo pět zlatých retrívrů, šest border kolií, dva australští ovčáci, jeden labradoodl, jeden kokršpaněl a tři psi smíšeného původu. Všichni byli ve věku od 3 do 11 let a byli už dříve vycvičeni k tomu, aby zůstali uvnitř skeneru magnetické rezonance klidní.

Spontánní jazykové reakce

„Celý experiment byl navržený tak, aby se zjistilo, kdy a jak bude mozek reagovat, když bude vystaven známým versus cizím nebo smyšleným jazykům,“ vysvětluje CNN vedoucí katedry etologie Attila Andics z Univerzity Loránda Eötvöse v Budapešti, jehož tým výzkum koordinoval.

A výsledek? Skenování mozku ukázalo v primární sluchové vrstvě odlišné vzorce aktivity, když byla vyslovena smyšlená slova, než když se objevila přirozená řeč. Potvrdilo se také, že některé oblasti psího mozku se aktivují pouze, když se mluví neznámým jazykem.

Štěňata člověku rozumí už po narození, mají to v genech.
Psi se rodí se schopností člověku hned porozumět. Mají to v genech

„Toto je první živočišný druh, vyjma primátů, u kterého jsme mohli prokázat spontánní jazykové schopnosti - poprvé jsme lokalizovali a viděli, kde se v mozku tyto děje odehrávají," řekl Andics. 

Jako u kojenců

Lidské chápání psího mozku tak bylo díky vědcům z budapešťské univerzity posunuto zase o krok dál. „Každá řeč se vyznačuje řadou sluchových pravidelností. Naše zjištění naznačují, že si psi během svého života s lidmi osvojí sluchové zákonitosti jazyka, kterému jsou pravidelně vystavování," vysvětluje postdoktorand a spoluautor studie Raúl Hernández-Pérez v prohlášení univerzity.

Z toho vyplývá, že čím je pes starší, tím lépe jeho mozek rozlišuje mezi známým a neznámým jazykem. „Je to vlastně dost podobné tomu, co vidíme u velmi malých předverbálních kojenců. Ti dokážou různé jazyky spontánně rozlišovat i předtím, než začnou mluvit,“ řekl vedoucí experimentu Andics CNN.