Zatímco lidskou populaci ve světě v současnosti zužuje nový typ koronaviru, pro ptactvo, ale někdy také pro savce představuje hrozbu ptačí chřipka. Riziko jejího šíření roste zejména na podzim, kdy volně žijící ptáci migrují a mohou virus zavléct do chovů drůbeže. V Česku se letos nákaza ptačí chřipkou už objevila, podařilo se ji ale včas podchytit.

Dvě ohniska i v Česku

Ptačí chřipka se u nás objevila začátkem letošního roku, kdy byla vyhlášena dvě ohniska v chovech drůbeže. První ohnisko bylo potvrzeno v polovině ledna v malochovu drůbeže na Vysočině. „Jednalo se o první případ nákazy v chovu na našem území od roku 2017,“ uvedl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.

Druhým letos zasaženým chovem byl komerční chov drůbeže v Pardubickém kraji v polovině února. Od tohoto data k výskytu ptačí chřipky v Česku nedošlo. Přesto je nebezpečí nákazy stále reálné.

Chraňte své chovy

Aby byla případná nákaza ptačí chřipkou na území České republiky opět podchycena včas, provádí Státní veterinární správa v souladu s evropskou legislativou monitoring v tuzemských chovech drůbeže a u volně žijících ptáků.

Bránit se pak jejímu případnému zavlečení do chovů drůbeže lze jedině dodržováním určitých pravidel. „Je nutné především zamezit kontaktu volně žijících ptáků s drůbeží, s krmivem a napájením, zasíťovat výběhy a krmení předkládat pod přístřešek,“ informoval ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Dodal, že pro včasné rozpoznání nákazy je nezbytné sledovat zdravotní stav chované drůbeže a vše podezřelé, jako jsou úhyny, snížení příjmu potravy či pokles snášky, ihned nahlásit příslušné krajské veterinární správě.

Opatření počátkem letošního roku zaváděly i zoologické zahrady. Například Zoo Děčín přemístila všechny druhy ptáků z volných výběhů do uzavřených voliér. Uzavřela také oblíbený Ptačí dům. Na doporučení veterinární správy odinstalovala také všechna krmítka pro volně žijící ptactvo, aby jej nelákala do blízkosti svých svěřenců.

Co je ptačí chřipka?
Ptačí chřipka neboli aviární influenza (dříve klasický mor drůbeže) je onemocnění ptáků způsobované chřipkovými viry typu A, které postihuje primárně ptactvo a pouze výjimečně může být přeneseno na některé druhy savců.

U ptáků se onemocnění projevuje ve dvou formách nízce patogenní a vysoce patogenní aviární influenza. Druhá je vysoce nakažlivá a vede k úhynu velmi záhy po nákaze.

Zvláštní pozornost je tak věnována právě zejména vysoce patogenním formám. Tyto formy chřipky se označují zkratkou HPAI (z angl. Highly Pathogenic Avian Influenza).

Virus řádí v Evropě

V posledních měsících se nákaza ptačí chřipkou šíří mezi divokými a domácími ptáky v západním Rusku a Kazach- stánu. Jde totiž o migrační trasu vodních ptáků, kteří míří do Evropy. Pravděpodobně nejzranitelnější je severní a východní Evropa. Šířit se pak ale může virus i dál do jižní a západní Evropy. Od začátku letošního roku už bylo v chovech drůbeže v Evropě a ve světě potvrzeno 343 ohnisek vysoce patogenní formy ptačí chřipky. U volně žijících ptáků to bylo 280 případů, a to v Polsku, Německu, Nizozemsku, Irsku, Dánsku, Belgii a ve Spojeném království. Šest ohnisek bylo u ptáků držených v zajetí na Slovensku, v Německu a Nizozemsku. Poslední dvě ohniska byla nahlášena z Nizozemska 17. listopadu.

Mimo Evropu byla vysoce patogenní forma ptačí chřipky v chovech drůbeže podle Světové organizace pro zdraví zvířat potvrzena v Afghánistánu, Austrálii, Číně, Egyptě, Indii, Indonésii, Iráku, Izraeli, Japonsku, Kazach- stánu, Koreji, Laosu, Nigérii, na Filipínách, v Rusku, Saúdské Arábii, Jižní Africe, USA a ve Vietnamu.

Počátkem letošního roku se objevil také nebezpečný typ viru H5N1 přenosný na člověka, a to u volně žijících ptáků v Nizozemsku v menší míře a také v čínské centrální provincii Chu-nan. ČTK informovala, že místní úřady nechaly utratit téměř 18 000 kuřat. K případům nákazy ptačí chřipkou u lidí však letos nedošlo.

Přenos na člověka
Pro člověka představuje nebezpečí virus H5N1, jeden z několika známých druhů virů ptačí chřipky, který je podtypem chřipkového viru typu A.

Virus H5N1 je velmi nakažlivý a ptačí populací se šíří rychle. Od roku 2003 podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) zabil po celém světě 455 lidí.

Aby se člověk nakazil, musel by přijít do přímého styku s nakaženými ptáky. V případě tepelné úpravy jídel z drůbeže je možnost nakažení zanedbatelná.

Virus H5N1 se letos objevil v Nizozemsku u volně žijících ptáků v zanedbatelné míře a také na farmě v Číně.