Za posledních 30 let přišla Česká republika o třetinu populace těchto potápivých kachen. „Důvodem je intenzivní rybníkářství s nadměrnou rybí obsádkou, úbytek příbřežní vegetace a zarůstání břehů a ostrůvků dřevinami. Problematické je také střílení poláků, kteří jsou v Česku dosud na seznamu lovné zvěře,“ uvedl za ČSO Zdeněk Vermouzek.

Ptákem roku je polák velký, na západě Čech mizí z krajiny i kvůli špatné vodě
Populace poláka velkého se rychle ztenčuje. Z krajiny mizí i kvůli špatné vodě

Polák patří mezi lovné druhy, přestože je ohrožený celosvětově. Na to i na stav rybniční krajiny chtějí udělením titulu ornitologové upozornit. Dobrou zprávou nejen pro tato zvířata však je, že v Evropské unii od 15. února platí zákaz olověných broků v mokřadech. Na otravu olovem v Evropě každoročně hynulo milion ptáků, z toho téměř 60 tisíc poláků, poté, co při sběru potravy olověné broky spolykali.

„To se nyní změní. Zákaz olova na mokřadech je završení více než dvacetiletého společného úsilí BirdLife Europe a partnerů v jednotlivých zemích a také skvělý začátek roku poláka velkého. Věřím, že další ochranářské úspěchy budou následovat,“ řekl Vermouzek.

Zbarvení samce a samice se liší 

Polák velký patří k největším zástupcům rodu, u nás jej lze pozorovat celoročně na vodních plochách, především rybnících, na jaře ale ve vyšších počtech než v zimě. Polák je naší druhou nejpočetnější kachnou, za kachnou divokou. Kačer je nápadněji zbarvený než kachna, u samic převládají odstíny hnědé.

Udělením čestného titulu ornitologové už od roku 1992 upozorňují na zajímavé ptačí druhy a vybízejí veřejnost k jejich sledování a praktické ochraně. Zvolený ptačí druh zároveň reprezentuje problematiku, která se týká široké skupiny opeřenců. Loni se tímto titulem pyšnil zvonek zelený.