Česká společnost ornitologická na letošek vyhlásila jako ptáka roku poláka velkého, a tak na pomyslném trůnu vystřídá zvonka zeleného. Udělením titulu polákovi velkému chtějí ornitologové upozornit na neutěšený stav naší rybniční krajiny a na to, že polák v České republice stále patří mezi lovné druhy, a to i přesto, že je celosvětově ohrožený.

„Polák velký je stále ještě poměrně rozšířený, ale rychle ubývající druh potápivé kachny, což platí jak v celorepublikovém měřítku, tak v měřítku západočeském,“ říká Martin Liška.

Polák velký
Ptákem roku 2023 je v Česku polák velký. Vystřídal zvonka zeleného

Podle ornitologů v současné době u nás hnízdí pouze čtyřicet procent populace v porovnání s 80. lety minulého století. Na Tachovsku byly nejvyšší početní stavy poláků velkých ve druhé polovině 70. let, tehdy dosahovaly až tři sta párů.

„Dnešní početnost druhu v oblasti s jistotou nepřesahuje sto párů, a troufám si tvrdit, že zřejmě nepřesahuje ani padesát párů. Mnohé se o tom dozvíme právě letos, kdy mne shodou okolností čeká intenzivní výzkumná činnost na rybnících v Tachovské brázdě, při které budu zaznamenávat všechny druhy vodních ptáků,“ říká ornitolog a dodává, že polák velký v tom nicméně není sám.

Zdroj: Deník/Antonín Hříbal

Úbytku početnosti čelí většina našich druhů vodních ptáků, nejen kachen. Česká společnost ornitologická jej za ptáka roku vybrala právě proto, že je reprezentantem skupiny vodních ptáků, kteří v současné době velmi ubývají, a to zejména lidskou vinou.

Zahlédnout je lze s přicházejícím jarem

Letošního ptáka roku je možné spatřit například v Tachovské brázdě, tedy v oblasti bohaté na rybníky velmi zhruba mezi Mariánskými Lázněmi a Stráží.

„Nejčastěji a nejhojněji se s polákem velkým můžeme setkat v jarním období, kdy přes naše území protahují populace ze severovýchodu Evropy. Ke hnízdění u nás přistupují jen stále menší počty, a to spíše na rybářsky méně využívaných rybnících, ideálně s pozvolným přechodem mezi rybníkem a okolní krajinou. Takových rybníků je bohužel již velmi málo. Občas se můžeme v letním období setkat se skupinami pelichajících ptáků, a ojediněle na Tachovsku poláci velcí i zimují.“

Ptákem roku je polák velký, na západě Čech mizí z krajiny i kvůli špatné voděPtákem roku je polák velký, na západě Čech mizí z krajiny i kvůli špatné voděZdroj: Foto: ČSO

Zahnojené rybníky ničí populaci poláků velkých

V minulosti byly u nás loveny všechny druhy kachen. „Osobně se nedomnívám, že lov je hlavní příčinou diskutovaného úbytku vodního ptactva, byť při současných nízkých stavech pochopitelně může mít významný vliv, a bylo by velmi vhodné jej omezit. Je jasné, že se poláci velcí, ale i jiné vzácnější druhy kachen se mezi ulovenými jedinci na výřadech občas objevují, ale hlavní příčiny úbytku leží v intenzivním rybářském hospodaření na rybnících, vedoucím ke zhoršení kvality vody a nedostatku potravy. Myslivecké využívání krajiny má na úbytku rovněž podíl, neboť vysazování velkých počtů dokrmovaných uměle odchovaných kachen rybníky dále zatěžuje, o olověných brocích, které se až do současnosti používaly a byly původci otrav ptáků, ani nemluvě,“ popisuje problematiku ornitolog Muzea Českého lesa.

Je potřeba si uvědomit, že produkce ryb, zejména kapra obecného, u nás v období po druhé světové válce velmi vzrostla z průměrných 1,4 q/ha v roce 1955 na průměrných 4,5 q/ha v roce 2015.“

Růst produkce ryb si žádá významné dokrmování rybí obsádky, takže se rybníky běžně hnojí chlévskou mrvou, sype se do nich vápno, krmiva jako obilí apod. V kombinaci se splachy hnojiv z polí v okolí rybníků, nebo odpadními vodami z lidských sídel to vede k přesycení vody živinami, což vede ke snížení průhlednosti vody vlivem sinic a zákalu, navíc kapři ptákům přímo konkurují při hledání potravy.

Čapí pár v Nové Vsi u Světlé nad Sázavou v roce 2022
Čápy pozorujte ohleduplně. Můžete přispět k tragédii, varují odborníci

Navíc břehy rybníků jsou dnes namnoze zarostlé stromovou vegetací, což způsobuje zánik mělkých, osluněných a prohřátých stanovišť bohatých na pestrou rostlinnou i živočišnou potravu, nemluvě o ztrátě konektivity krajiny.

„Bývalo běžné, že samice kachen vodily mláďata z rybníka na rybník, podle toho, kde byla lepší nebo početnější potrava. Dnes to není většinou možné, stromové a keřové porosty na březích jsou pro ně těžko průchodné,“ přibližuje Liška.

Silvestrovské ornitologické setkání se konalo poslední den roku, a akci s názvem Ptáci v zimě nespí zpestřil ornitolog Martin Liška i vyprávěním netradičních příhod a zajímavostí z ptačí říše.Martin Liška na jedné z ornitologických akcíZdroj: Deník/Antonín HříbalJako asi největší problém v úbytku poláků velkých spatřuje špatné hospodaření na rybnících. „Myslivecké hospodaření nejdříve vypustí na rybník tisíce odchovaných kachen, přímých konkurentů při hledání potravy a producentů dalších živin znečišťujících vodu, pak rybník zasype jedovatým olovem, tomu je již naštěstí konec, a zároveň s tím část ptáků přímo zabije. I proto u nás velká většina vodních ptáků ubývá, a kdysi hojný polák velký je dokonce na seznamu celosvětově ohrožených druhů. V České republice žije druhá největší populace v Evropě (po evropské části Ruska), a tak jsme za ochranu tohoto druhu velmi zodpovědní. Mysleme na to nejen před Vánoci, když vidíme na náměstích kádě s kapry.“

Smrtelná kombinace: tradice, svátky a obchod

Jak ornitolog Martin Liška doufá, bylo by velmi vhodné pokusit se o vyjmutí alespoň malé části rybníků z tohoto kolotoče a umožnit návrat k přirozenějšímu stavu. „Bude to ale velmi těžké, neboť rybářství i myslivost, byť asi v menší míře, je považováno za nedotknutelnou tradici, v tomto případě spojenou s významnými svátky, a navíc je poměrně výnosným byznysem, což je smrtelná kombinace,“ míní.

Do hry vstupují totiž i další komplikace jako je výskyt invazních druhů ryb a šelem, klimatická změna, zemědělské hospodaření v okolí rybníků. „Nezbývá, než doufat, že se probereme včas, protože kde se nedaří přírodě, nebude se brzy dařit ani nám…“ dodává.