Zatímco tržby za zábavní pyrotechniku v Česku dosahují jedné miliardy korun, zvířecím záchranářům na péči o zraněná zvířata peníze chybějí. Svou činnost přitom přerušit nemohou, zvlášť na Silvestra a Nový rok. Tento den záchranáři vyjížděli ke kočkou pokousanému strakapoudovi do Proboštova, na elektrickém sloupu popáleném káněti do Křelovic a vlakem sraženému chráněnému výru velkému do Žihle. Tato zvířata hlučnou lidskou zábavu nepřežila.

V Huslíku pak bojují o život labutě s roztříštěnou nohou. Labuť, která narazila do elektrického vedení u Rokycan, se štěstím vyvázla a byla vypuštěna zpět do volné přírody. Relativně dobře je na tom také vysílený netopýr hvízdavý, kterého na Nový rok našli ve vaně v jedné domácnosti v Liberci, a probuzený, zmatený a zřejmě nemocný ježek nalezený v Klučově.

Zvíře v nouzi
Podpořit činnost záchranných stanic mohou lidé prostřednictvím sbírky Zvíře v nouzi. Peníze je možné zaslat na sbírkový účet 33553322/0800.

Záchranné stanice lze podpořit také jednorázově, zasláním dárcovské sms na číslo 87 777 ve tvaru DMS ZVIREVNOUZI 30 (60,90). Číslice na konci představují výši příspěvku, tedy 30, 60 nebo 90 korun.

Péče o zraněné živočichy, včetně těch, kterým zranění způsobily právě petardy, dělobuchy a ohňostroje, stojí v záchranných stanicích každý rok okolo 70 milionů korun. Peníze na péči v roce 2022 zatím nejsou. Úřady přispívají na provoz stanic kolem 20 milionů, zbývající náklady na zajištění záchrany divokých zvířat musí pokrýt dary veřejnosti nebo firem či samotná činnost stanic, jako je vstupné nebo poplatky za výukové programy, prodeje nebo reklama.

„Abychom mohli zajistit transport, teplo, krmení a nezbytnou veterinární péči všem handicapovaným zvířatům, které nám lidé v roce 2022 přinesou v takové kvalitě, aby se většinu z nich podařilo zachránit a vypustit zpět do přírody, potřebujeme přesvědčit veřejnost, aby nám pro rok 2022 darovala nejméně 20 milionů korun,“ uvedl ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody Petr Stýblo.

„Stačilo by například přesvědčit pouhá dvě procenta z těch, co si kupují zábavní pyrotechniku, aby namísto nákupu věnovali peníze na účet sbírky Zvíře v nouzi. Jenže to budou asi úplně jiní lidé než ti, kterým skutečně jde o přírodu a zvířata,“ dodal.

Trpí i hospodářská zvířata

Kvůli pyrotechnice netrpí jen divoká zvířata, ale také ta hospodářská nebo domácí. Každoročně útulky přijímají vyděšené psy nebo kočky, kteří se zaběhli právě po novém roce. U těchto zvířat, stejně jako u lesní zvěře, hrozí i nebezpečí, že způsobí dopravní nehody. Po úleku se totiž dávají na panický útěk a často končí pod koly aut.

Pokud najdete pyrotechnikou nebo jinak poraněné divoké zvíře, hledejte pomoc u záchranných stanic. Obrátit se můžete na centrální dispečink na lince 774 155 155.

Psy stresuje nejen hluk petard. Může i pípání

Je všeobecně známo, že psí sluch je mnohonásobně citlivější než ten lidský. Psy stresuje hluk petard či některých dopravních prostředků. Majitelé zvířat ale často netuší, že na psa mohou negativně působit i zcela běžné zvuky v domácnosti.

Výzkumníci z americké University of California ve své nedávné studii uveřejněné v odborném žurnále Frontiers in Veterinary Science zjistili, že stres a úzkost u psa snadno vyvolají i vysokofrekvenční přerušované zvuky, jako jsou třeba varovné signály u telefonů, jimž dochází baterie nebo pípání mikrovlnné trouby.

„Strach a stres mohou způsobit i další hlasité zvuky, například vysávání. Některé frekvence a hlasitosti mohou psovi způsobit i přímo fyzickou bolest,“ dodává Jan Moravec, spoluzakladatel společnosti PetExpert.

Mezi běžné projevy stresu u psa patří krčení se, třes, klopení uší a hlavy a snaha se schovat. „Zodpovědný majitel by se tak vždy měl co nejlépe seznámit s projevy stresu u svého zvířete, nepodceňovat je a umět mazlíčka uklidnit. A samozřejmě se snažit odstranit příčinu stresu, je-li to možné,“ uzavírá Moravec.