Zmiňované hlídky, které se snaží přispívat k ochraně vlků, rysů, medvědů (ale i kočky divoké), fungují už přes dvě desetiletí. Jestliže nově mají dobrovolníci v jejich rámci začít detailněji prozkoumávat i oblast Brd, není to náhoda. Přímo v Chráněné krajinné oblasti Brdy nebo v blízkém okolí byl v minulosti zaznamenán pohyb vzácných a chráněných druhů šelem: migrující vlčice, rysů ze Šumavy nebo kočky divoké.

Schopnosti indiánského stopaře

Nové zájemce o zapojení do projektu nyní Hnutí DUHA školí na víkendovém semináři ve vsi Kozičín u Příbrami. Získané poznatky nabízejí příležitost zapojit do ochrany přírody a velkých šelem nové zájemce z řad místních obyvatel i turistů, připomněla koordinátorka Vlčích a Rysích hlídek Barbora Černá. A pochopitelně působení hlídek nabídne množství dat přímo z terénu ve sledované oblasti.

Noví dobrovolníci se do Kozičína sjeli mimo jiné proto, aby se seznámili se základy ekologie a biologie chráněných šelem – a především aby poznali jejich běžný život a naučili se je stopovat. Právě na trénink monitoringu divokých zvířat přímo v brdských lesích se zaměřil celodenní program školení v sobotu 16. října.

Dronfest – setkání profesionálů i nadšenců v bezpilotním létání. V areálu v plzeňské Cukrovarské ulici byly k vidění ukázky nejmodernějších technologií, trendy v bezpilotním létání, FPV závody, přednášky. Letos poprvé vše přenášeno i on-line.
FOTO: Plzeň ovládly bezpilotní letouny. Vojáci předvedli drony z afghánské mise

Vedle lektorů z Hnutí DUHA se novým zájemcům věnují také odborníci z CHKO Brdy a z příbramského muzea. Zaměřují se nejen na vlky, rysy a divoké kočky a význam těchto chráněných druhů pro lesní ekosystémy, ale nabízejí i poučení o brdské krajině a jejích vzácných biotopech.

Dobrovolníky ve Vlčích a Rysích hlídkách čekají náročné úkoly, plyne ze slov Josefy Volfové, jež má zkušenosti z jiných regionů – působila v Beskydech a Javorníkách a už osmým rokem je koordinátorkou hlídek zaměřujících pozornost na velké šelmy na Šumavě a v Pošumaví.

„Díky své geografické návaznosti a zajímavému skalnatému a lesnatému prostředí představují Brdy ideální oblast, kam se mohou šířit rysi i vlci z míst jejich aktuálního trvalého výskytu. Ovšem hledání pobytových znaků v tak členitém území představuje tak trochu hledání jehly v kupce sena,“ nezastírá, že dobrovolníci zde stojí před velkou výzvou.

Byli tu kočka, vlčice i rysí kocour

Na to, že úsilí hlídek má smysl, ukazují dřívější zkušenosti. Chráněné šelmy se zde už v minulosti ukázaly, ačkoli oblast Brd leží mezi dvěma velkými městy (Prahou a Plzní; ani Příbram ostatně není zrovna klidnou lokalitou) – a ohraničují ji významné liniové stavby: dálnice i další silniční tahy a železniční koridory s rušným provozem. Jak vlk, tak rys zde přitom podle odborníků mají vhodné podmínky k tomu, aby se usadili a mohli se i rozmnožovat.

Tato zvířata už zůstanou v Záchranné stanici a ekocentru Pasíčka napořád, jsou trvale handicapovaná. Pomoci jim může virtuální běh, který potrvá do 10. října.
FOTO: Virtuální běh podpoří handicapovaná zvířata z Pasíček

Naposledy byl potvrzen výskyt divoké kočky, když se na Dobříšsku, konkrétně u Nového Knína, letos na přelomu ledna a února našlo zvíře sražení autem. Staršího data jsou poznatky o pohybu telemetricky monitorované mladé vlčice z Rakouska (konkrétně z tamější lokality Allensteig), která kolem západního okraje Brd prošla počátkem loňského roku. Zůstat zde se ale nerozhodla. Data o sledování její trasy prozradila, že se dostala až do Doupovských hor.

Zaznamenávat její pohyb přitom představovalo hotové dobrodružství provázené řadou překvapení. Předloni před Vánoci (hledat nový domov se vydala 22. prosince) opustila vlčice rodnou zemi a vydala se do Třeboňské pánve, odkud až nečekaným tempem pokračovala po našem území podél česko-rakouské a pak česko-německé hranice.

Po jižních a západních Čechách se přesouvala přes Novohradské hory, vojenský prostor Boletice a šumavskou oblast až na Klatovsko, načež zamířila na sever k Plzni. To měla Brdy na dohled, pokud ne přímo pod nohama. Dálnici D5 překonala u Rokycan, načež si počátkem ledna dopřála pár dnů oddechu na Křivoklátsku. Když pak pokračovala ve své cestě, užuž to vypadalo, že snad doběhne až do Polabí.

Manželé Aleš a Alena Sýkorovi zdokumentovali spáleniště kostela v Gutech, archeologický nález barvírny látek v Krnově i památky v  Hradci nad Moravicí.
Manželé s fotoaparátem: Sýkorovi zachytili i požářiště kostela v Gutech

Zlom přišel 9. ledna, kdy se u Slaného stočila na jeden den na západ a pak ještě další den pokračovala severozápadním směrem. Zastavila se 11. září ve zmiňovaných Doupovských horách. Tam, ve vojenském prostoru Hradiště, si založila nové vlastní teritorium.

Pozornost obyvatel a příznivců brdské oblasti v minulosti vyvolaly i opakovaně zaznamenané návštěvy rysů ze Šumavy. Loni 20. ledna zachytila fotopast Chráněné krajinné oblasti Brdy mladého jedince; zřejmě kotě, které se osamostatnilo a vydalo se hledat vlastní území. Už začátkem ledna tehdy hlásil pracovník rožmitálského polesí, že rysa zahlédl při obchůzce, načež správa chráněné krajinné oblasti nechala nainstalovat více fotopastí. Další fotky se sice v jihobrdských lesích pořídit nepodařilo, ale ještě 23. března potvrdilo přítomnost rysa nalezení jeho stop ve sněhu.

Zdroj: Youtube

Návštěva šumavského rysa, který je známý pod jménem Fabián, byla v Brdech zaznamenána v listopadu 2018. Tehdy tomuto rysímu kocourovi bylo 18 měsíců. Nezůstal ale dlouho: už v prosinci bylo potvrzeno, že znovu pobývá na Šumavě.