Na blížící se nebezpečí v podobě stroje srnčata reagují přikrčením k zemi, čímž se stanou takřka neviditelnými pro okolí. Dnešní způsob sečení je pro takto schovaná mláďata zničující. Řidič sekačky, která má několikametrový záběr, nemá šanci mládě v trávě zahlédnout. Sekačky pak srnčatům zpravidla připraví o nohy nebo je jinak zmrzačí.

Zemědělci jsou ze zákona povinni předem hlásit termíny sečení myslivcům. Povinností myslivců je louky před sečením procházet. „Na většině pozemků, kde hospodaří Zemědělské družstvo Koloveč, máme navázanou výbornou spolupráci,“ sdělil Martin Volf předseda Mysliveckého spolku Čírka Chocomyšl a dodal, že nejhorší bývá první seč. „Ta letošní dopadla relativně dobře, zasekla se asi tři srnčata. Jde o to nepodcenit situaci a vyhánět mláďata včas. Třeba daňčí mláďata tolik ohrožená nejsou, protože na rozdíl od srnčí zvěře, je daněly pokládají v lese,“ vysvětlil Volf.

Lidská hloupost je v těchto dnech nejčastější příčinou přijímání nejen ptačích mláďat do záchranných stanic.
OBRAZEM: Zbytečná smrt. Sesbíraná ptáčata trpí zásahy „milovníků“ zvířat

S vyháněním mláďat pomáhají každoročně stovky dobrovolníků ze spolku Stop sečení srnčat. Letos jsou zachránci v terénu od 15. května.

Někdy se stane, že se lidé ze spolku dozví termín sečení na poslední chvíli. To jsou pak takzvané akutky čili akutní vyhánění. Osvědčilo se svolávat dobrovolníky přes sociální sítě. „Zatím se nám vždycky podařilo dva nebo tři lidi z řad dobrovolníků sehnat i na poslední chvíli,“ sdělila Pavla Benettová, předsedkyně spolku Stop sečení srnčat (SSS).

„Dorazíme na místo, vyndáme několik srnčátek, přijede sekačka a nedojde ke ztrátám,“ řekla Benettová s tím, že při chůzi po loukách v rojnici obstarávají pěší dobrovolníci spíše menší plochy, velké plochy ošetřují pomocí dronů.

Boj s bobří hrází u Volar byl nakonec úspěšný.
OBRAZEM: Silničáři zbourali u Volar bobrovi hráz. Okamžitě si začal stavět novou

Situace s dobrovolníky na Domažlicku však ideální není. Jedinými lokálními skupinami jsou Vyhánění srnčat Dobřany a okolí a Stop sečení srnčat Plzeňsko. „Snažíme se inspirovat lidi po republice, aby zakládali skupiny v místě svého bydliště,“ řekla předsedkyně SSS, která působí hlavně v jihočeském kraji.

Šedesát tisíc ročně

Zanedlouho skončí sezóna vyhledávání. Srnčata už jsou poměrně velká a mají větší šanci utéct před sekačkou. „Jsme v akci už pátý týden a zatím máme za jihočeskou skupinu nalezených 380 mláďat, sdělila Kristýna Szabó, členka spolku SSS a prozradila, že ve spolku je čtvrtým rokem, z toho dva roky hledá mláďata pomocí dronu a termokamery.

Dle hrubého odhadu jen v České republice zemře ročně následkem sečení na 60 tisíc srnčat. Podle zachránců mláďat by situaci mohla zlepšit intenzivnější součinnost mezi zemědělci a myslivci, jejich spolupráce s dobrovolníky a dotace na vyhledávací techniku.