Ornitologové nově připravili hnízdní budku pro tento ohrožený druh ptáka také na komínu pardubického závodu Paramo. Na čtyřech komínech jsou umístěné kamery, lidé tak mohou život sokolů sledovat online na webu starameseosokoly.cz.
„Hnízdění sokolů stěhovavých podporujeme už třináctou sezonu. Veřejnost může sokolí příběhy sledovat tradičně v přímém přenosu ze čtyř komínů ve třech lokalitách našich výrobních areálů. Sokoli pravidelně hnízdí na dvou komínech v Litvínově a po jednom v Kralupech nad Vltavou a Neratovicích. Letos jsme nainstalovali budku také na komín v pardubickém Paramu,“ uvedla místopředsedkyně představenstva skupiny Orlen Unipetrol Katarzyna Woś.
„Věříme, že tato sezóna bude pro sokoly úspěšná a sokolím párům se povede v každém z našich hnízd zahnízdit a vyvést mláďata,“ dodala.

Díky přímému přenosu ze sokolích hnízd mají lidé unikátní možnost seznámit se blíže s tímto vzácným dravcem. Budky jsou instalovány ve výšce přes sto metrů, protože si sokoli pro hnízdění vybírají co nejvyšší místa, kde mají klid a výborný rozhled. Každý rok před hnízděním a námluvami sokolů ornitolog Václav Beran ze sdružení Alka Wildlife budky připravuje na celou sezonu.
„Hnízdím budkám jsme již tradičně na podzim oblékli nový kabát v podobě nátěru, koberečku z umělé trávy a nového keramzitu pro hnízdění. Sokolí páry tak mají svá útočiště na jarní sezonu připravená. Období od námluv po vyvedení mladých totiž obvykle začíná na přelomu února a března a sezona již opravdu začíná. Sokoly jsme již zpozorovali na komínech v Litvínově, Neratovicích a Pardubicích. Díky teplému počasí je tedy možné, že sokolí páry začnou hnízdit dříve,“ sdělil Beran.
Samička sokola stěhovavého zpravidla snáší jedno až čtyři vejce, na kterých sedí zhruba 30 dní, než se vylíhnou mláďata. Poté pro rodiče začíná opravdový kolotoč starostí, jelikož potomci vyžadují pravidelnou péči a výživu. Jejich vydatný jídelníček zahrnuje především holuby, racky, menší ptáky a netopýry.
Okroužkování mláďat
Přibližně tři týdny po vylíhnutí mláďata ornitologové okroužkují, což do budoucna slouží k objasnění původu ptáků na českém území. Během návštěvy hnízda ornitologové také zjistí pohlaví mláďat. V červnu už mají mláďata dostatek sil a znalostí k tomu, aby mohla opustit hnízdo.

Mladí dravci se vydají na zkušenou do světa a po dvou až třech letech si hledají vlastní teritorium, ve kterém se dokáží uživit a přivést na svět další generaci tohoto ohroženého ptačího druhu. Sokol stěhovavý může žít až 20 let a na svá oblíbená hnízdiště se vrací celý život.
Sokol stěhovavý v 60. letech minulého století z naší přírody zcela vymizel. V novém století počty dravců pomalu ale jistě rostou. V současné době se v Česku pohybuje již více než 130 párů sokola stěhovavého.