Podle ČZU kynologové dlouhodobě diskutují o tom, že lovečtí psi rozdílně hlásí různá zvířata, díky čemuž mohou jejich majitelé odhadnout, jakou zvěř pes sleduje. Zástupci univerzity uvedli, že ačkoliv o chování psů a jejich kooperaci s člověkem se ví mnohé, tomuto typu hlasové komunikace vědci zatím nevěnovali větší pozornost.

Vědci z Katedry myslivosti a lesnické zoologie ČZU porovnali štěkání jezevčíků a teriérů na čtyři různé druhy zvířat - divoké prase, lišku, králíka a kura domácího. "Výsledky ukazují, že štěkání je možné kategorizovat podle druhů zvířat, na které psi štěkají. Nejvíce odlišné bylo štěkání na nejnebezpečnější z testovaných zvířat, prase divoké. Stejnou reakci vykazovali i psi, kteří se s divokým prasetem nikdy dříve nesetkali," popsal vedoucí týmu Richard Policht.

Štěkání na lišku, která může ohrožovat menší plemena, se téměř nelišilo od štěkání na "bezpečné" druhy - králíka a kura. Podle vědců to napovídá, že pro typ štěkotu je klíčová spíše velikost zvířete než možné nebezpečí, kterou dané zvíře představuje pro psa.

Původ v chování vlků

"Vzájemné porozumění signálům během lovu, ať už mezi lovícími vlky nebo mezi loveckými psy a člověkem, tak může zvýšit efektivitu lovu," dodal Policht. Lovecká spolupráce psů a lidí má podle odborníků zřejmě původ v kooperativním chování vlků.

Policht dodal, že tým testoval celkem 19 psů obou pohlaví a z teriérů to byli hladkosrstý foxteriér, velšteriér a jagdteriér. "Nahráváni byli v zimě a na jaře, venku v terénních podmínkách, další rok trvaly akustické a statistické analýzy," uvedl.

Vědci chtějí pokračovat tím, že otestují nelovecké psy. "Třeba vysloveně jezevčíky \'gaučáky\' a podobně," sdělil Policht. Plánují také pouštět nahraná štěkání jiným psům a sledovat jejich reakce. "Předtím to bylo o naší schopnosti rozeznávat štěkání na různou zvěř a příště by to bylo o tom, jak to rozlišují samotní psi," uvedl.