Jak jste přišla k vašemu nevšednímu čtyřnohému miláčkovi? Klasicky koupí v chovné stanici?
Je to trochu zapeklité. Jednou jsem už pejska měla. Přišla jsem o něj, když jsem se rozešla se svým tehdejším přítelem, protože psíček zůstal s ním. Bez psa jsem byla dost smutná, tak jsem asi rok chodila a hledala v útulcích, na různých webových stránkách i facebookových skupinách „Zachraňte psy“. Žádný z psů mi tam ale nepadl do oka. Pomalu jsem ztrácela naději, když mi nakonec zavolala kamarádka se slovy: „Hele, já znám paní, která má fenku. Ta je hrozně hodná.“ A poslala mi odkaz, kde byl inzerát o naší Hérušce. Po malé konverzaci s její tehdejší majitelkou jsem si dojela pro fenečku do Benešova. A tak začal můj život s už jednoroční Hérou.

Očkování skunků pruhovaných v plzeňské zoo
V plzeňské zoologické zahradě očkovali skunky. Nepomohli ani ochranné obleky

Váš pejsek je svým způsobem speciální. V čem to vězí?
Jedná se o barvu jejích flíčků, jinak se od obyčejných dalmatinů neliší. Ani stavbou těla nebo velikostí hlavy. U Héry je speciální oranžová barva flíčků, která je v podstatě nechtěná. Abych to upřesnila - její barvu přenáší nějaký gen, který ona nesmí předávat dál. Ona je sice papírová, ale nelze takzvaně uchovnit - její štěňátka už by papíry původu mít nemohla. V očích chovatelů je jiná barva flíčků považována za vadu, ne za něco, za co byste si připlatili. Samozřejmě lidi to hrozně zajímá. Héruška nemá oranžové jen flíčky, ale i čumáček a očička. Proto velmi ráda s úsměvem říkám, že je dalmatin v oranžové edici.

Štěňátka dalmatinů jsou velmi roztomilá

Je tato vada i pro samotnou Héru něčím nebezpečná?
Znám jednu teorii, která ale není nijak podložená ani potvrzená. Říká se, že citrónoví a pomerančoví dalmatini jsou více náchylní k nemocem. Já můžu za svou fenku říct, že má spoustu alergií, co se týče jídla. Nemůže kuřecí maso a moc rybího masa. Za tu dobu, co ji mám, jsem zjistila, že má po této stravě moc kvasinek v uších a špatné tlapky. Nemůžu a ani nechci ale říkat, že jsou všichni citrónoví dalmatini víc nemocní, než dalmatini normální. Alergie na stravu má i spousta jiných psů. Každopádně ale není vhodné tento „oranžový gen“ přenášet.

Viděla jste i rodiče od své Héry? Byli také oranžoví?
Tím, že jsem si ji koupila až od paní, která ji koupila z chovné stanice, tak nevím… Chovatelku ani její psí rodiče jsem nikdy neviděla. Takže to nedokážu říct…

NESTANDARDNÍ ZBARVENÍ DALMATINŮ

Citrónové/lemon zbarvení teček:

Geneticky je citronové zbarvení recesivní žlutá (kombinace alel e/e). Barva teček u lemon zbarveného dalmatina má stejnou barvu jako je např. barva golden retrívra nebo anglického setra. Intenzita barvy může kolísat od velice světle žluté až k tmavě žlutému odstínu, přišemž u štěňat je vždy světlejší a s věkem se zvýrazňuje. Žluté tečkování má také většinou drobnější tečky než u hnědě tečkovaného jedince. Žlutě tečkovaný dalmatin má vždy černou pigmentaci nosní houby.  Nos není tmavě černý, ale vypadá trochu vybledlý. 

Pomerančové/orange zbarvení teček:
Pomerančové zbarvení se od citronového liší víceméně pouze barvou nosní houby, která je vždy masitě hnědá, podobná tmavší barvě tečkování a barvou okraje pysků a okolí očí. Také barva očí bývá světlejší. Dospělý dalmatin broskvového zbarvení může být někdy zaměněn s nekvalitně tečkovaným hnědým dalmatinem.
Zdroj: www.dalmatin.cz  NESTANDARDNÍ ZBARVENÍ U DALMATINŮ 

Kolik Vás Héra stála?
Adopce mě nestála ani korunu, jelikož majitelka se pejska z pro mě neznámého důvodu chtěla zbavit…

Testování na zvířatech by mohl být brzy konec. Lidé v Evropě si pokusy nepřejí
Stop zbytečnému utrpení. Evropané řekli ne testování na zvířatech

Měla Héra nějaké potíže, když jste si ji přinesla domů?
Bohužel ano. Ze začátku jsme měli problém s tím, že se hodně bála lidí. Bála se i nás. Nevím, jak přesně to měla v dřívějším domě, ale myslím si, že tam vznikl nějaký podnět k tomu, že se nás na začátku bála, tak jako všech lidí, co potkala. Byl to až takový problém, že se bála chodit do kuchyně, plazila se po zemi. Když to tak shrnu, tak se v roce svého života bála vlastně úplně všeho. Takže největším problémem bylo ji naučit, že s námi může být v baráku a že svou přítomností nic neporušuje.

Héra při odpočinkuHéra při odpočinkuZdroj: se svolením Štěpánky Novákové

Vybudovala si k vám nakonec důvěru?
S klidným srdcem můžu říct, že ano. Já jsem takový tip, že mám ráda takovou lehčí disciplínu a právě proto ji mám naučenou. Poslouchá mě na slovo jako hodinky, ale když si ji vezme přítel ven, nebo jeho rodiče, tak jakoby neměla v tu chvíli uši a vůbec nevnímá. (smích) Jediný, pro koho funguje, jsem já. Ale není to pro ni nějaké drama. Já ji mám naučenou jen tak, aby přiběhla, když zavolám, chodila mi slušně na vodítku a nějaké lehké povely. Není to žádná drezura. My máme mezi sebou hodně veliké a silné pouto založené na tom, že já vím, co chce ona a ona ví,co chci já.

Jaká je povaha vaší Héry?
Ze začátku dalmatina moc nepřipomínala, protože se před každým krčila, schovávala a nebyla ve své kůži. Teď, po těch dvou letech, co ji máme, se hodně otevřela a začala opravdu projevovat čestnou dalmatinskou povahu. Dalmatini jsou občas tvrdohlaví, což ona je také. Občas mívá takové svoje náladičky, kdy ji prostě nedonutím k ničemu, ale jinak je naprosto úžasná a miluju ji.

Jaký má vztah k ostatním lidem?
Miluje děti. Kdykoliv vidí nějaké dítě, tak je úplně nadšená a zároveň neskutečně opatrná. Na to, jak se chová k dospělému, že ho div neporazí, tak na děti je hrozně opatrňoulinká. Nikdy by dítěti neublížila, pokud ovšem nepočítáme to, že ho omylem praští ocáskem.

Fenka Héra na procházceFenka Héra na procházceZdroj: se svse svolením Štěpánky Novákové

Jak vypadá vaše společné ráno?
Ona strašně piští (smích) Takže první co je v plánu, je nakrmit psa. Protože to je základ celého našeho dne. Pokud pes nebaštil, nebaštil ještě nikdo. (smích)

Psům starším deseti let hrozí vyšší riziko demence
I psům hrozí demence. Postihuje hlavně neaktivní zvířata starší desíti let

Jakou má Héra stravu?
Krmím ji metodou Barf – to znamená syrové maso, kosti, vnitřnosti… Osvědčila se mi u ní úplně nejvíc. Héra jí hodně zvěřiny. Třeba zajíc je její oblíbená pochoutka. Jinak je to různé. Hovězí, vepřové, svalovina, žaludky, dršťky, ty kupuju hodně, protože jsou pro ni hezky tučné. Samozřejmě nejí jen samotné maso, dostává i různé přílohy, často k tomu dostává okurky, nebo rýži. Dala bych jí i těstoviny, jenže dalmatini nesmějí moc obilovin kvůli rizika tvorby ledvinových kamenů. Dávám jí také vajíčka a různé doplňky. Třeba lososový olej, ten pomáhá na srst, která je po něm jemná, hladká a lesklá.

Měla Héra nějaký zlozvyk?
Ano. Často mi na procházce utíkala za srnkami. Zapracovali jsme na tom. Došlo jí, že živá srnka není k jídlu a že ji stejně nedoběhne… Takže teď na ně raději kašle a je u mě. (smích)