Papoušci jsou inteligentní tvorové, ti mluvící jsou podle výzkumů na úrovni 3 až 4letého dítěte. Například žakové umí napodobit až 1000 slov, někteří prý dokážou tato slova spojit s jejich významem, což jim umožňuje komunikovat s majiteli. Jsou však velmi náladoví a často si oblíbí jednoho z členů rodiny, ostatním pak nevěnují pozornost.

Jejich oblíbencem bývá většinou někdo opačného pohlaví, se kterým se papoušek snaží vytvořit pár. Papoušci ara umí také dobře vyslovovat, i když zvládají méně slov než žakové. Pro vaši domácnost však mohou představovat učiněnou pohromu. Dost hlasitě křičí a rádi všechno ozobávají. Kakadu nepatří mezi upovídané typy, mívají ale přátelskou, hravou a přítulnou povahu a rozumí si i s cizími lidmi. Amazoňani se také mohou naučit mluvit, především amazoňan žlutohlavý a modročelý. Povahově jsou blízcí papouškům žako.

Všichni mluvíci papoušci jsou finančně velmi nákladní a také počítejte s tím, že se dožívají vysokého věku, často svého majitele přežijí. Pokud chcete méně náročného kamaráda, radost vám udělá andlulka, korela či agapornis, kteří navíc nepotřebují voliéru nebo obří klec. Zebřičky, kanárci či rýžovníci zase zaujmou krásným zpěvem, měli byste jich ale chovat víc pohromadě.

Jak vybírat?

Máte jasno, který druh si vyberete? Pak raději než do zverimexu zajděte za chovatelem, který má dlouholeté zkušenosti. „Většinou vás provede svým chovem, ukáže vám klece, představí papouškovy rodiče a sourozence, probere s vámi nároky daného druhu,“ doporučuje Veronika Trhoňová, chovatelka papoušků a zvěrolékařka z Kliniky chorob ptáků, plazů a drobných savců při Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno. Také je menší pravděpodobnost, že u chovatele koupíte nemocné či slabé zvíře.

Při výběru konkrétního papouška byste ale i tak měli věnovat pozornost jeho zdravotnímu stavu. Měl by být aktivní se zájmem o své okolí. Jeho oči by měly být jasné, nozdry a oblast ozobí čisté, v obou případech bez jakýchkoliv známek výtoku, zobák by neměl být přerostlý. Opeření by mělo být uhlazené a lesklé, bez závažného poškození či dokonce známek škubání.

Dále je vhodné si při výběru všímat, zda nevykazuje známky nemoci, jako jsou kýchání, kašel nebo odlehčování končetiny či křídla. „Pozorujte papouška, jak se pohybuje po kleci. Podívejte se do misek s krmením, zda jsou čisté, jaká potrava je jedinci nabízena a zda ji přijímá,“ dodává Trhoňová.
Výbavička pro opeřence

Pro papouška budete potřebovat velkou klec či voliéru a přepravku. Proto byste vždy měli předem zvažovat velikost prostoru, který mu můžete nabídnout. Velký ara zelenokřídlý jistě nebude prospívat v kleci v malém bytě.

Papoušci také ocení pestrost hraček z různých druhů materiálů – od plastových přes dřevěné po různá lana. Neměli byste však zapomínat na destruktivní vlastnosti opeřenců, hračky je tak nutné často obměňovat a pořizovat nové.

Většině exotů nestačí nasypat do misky nejlevnější směs zrnin z nejbližšího zverimexu. Jejich strava by měla být pestrá a měla by zahrnovat podávání různých druhů ovoce, zeleniny, ořechů, granulí a případně doplňků stravy. V neposlední řadě je nutné myslet na veterinární péči, která v případě onemocnění nemusí být levnou záležitostí. Některá jsou navíc neléčitelná a mohou se mezi jedinci v chovu rychle šířit, proto je nutné dbát na občasná preventivní vyšetření. A ještě upozornění na závěr: Pro alergiky může být papoušek hotové nadělení.

Úskalí chovu

Mluvící papoušci jsou dlouhověcí tvorové se specifickými požadavky. Velcí arové jsou hlasití a potřebují dostatek prostoru. Aratingové jsou zase navzdory své malé velikosti hluční přímo extrémně a jsou-li chováni v bytě, musíte mít tolerantní sousedy. Každý druh má svá pro a proti. Navíc pokud trávíte většinu dne v zaměstnání a vracíte se domů až ve večerních hodinách, zvažte, zda je pořízení si papouška vůbec vhodné. „Exotičtí ptáci potřebují čas i pozornost. Pokud se jim nemůžeme věnovat, mohou časem trpět neurotickými poruchami, být agresivní nebo si začnou škubat peří,“ poukazuje na chovatelská úskalí Veronika Trhoňová. Také se zamyslete, jak dlouhé a jak časté jsou vaše dovolené. Můžete brát svého opeřeného kamaráda s sebou?

Ani péče o papouška není bezproblémová. „Potřebujete pravidelně čistit klec nebo voliéru, občas měnit bidla, krmit ho, věnovat se mu. A to ani nemluvím o případných problémech při hnízdění a odchovu mláďat. Psa vyvenčíte, koupíte granule a ani nemusíte uklízet. S kočkou je to ještě jednodušší,“ upozorňuje chovatel exotů Vladimír Volf na další úskalí.

Papoušci také nepatří mezi druhy zvířat, která jsou vhodná pro děti. „Malé děti by se měly zkusit starat nejprve o malé drobné savce, jako je křeček, na kterých se naučí zodpovědnosti. Při dobré péči pak mohou postupně přejít k andulce či korele,“ doporučuje Veronika Trhoňová.