Zpoza mříží kouká odvážná Leonka, hned vedle štěká malý Leošek, ostražitý Maxim se hned nechce kamarádit, vedle drobná Buffy, kterou někdo v mrazu odhodil u řeky. Pětatřicet psů, nalezených, zabavených, odchycených žije aktuálně v útulku v Jimlíně na Lounsku. Doufají, že najdou nový domov, kde je nebudou týrat, nezapomenou na ně. Doufají i tamní dobré duše, které se o čtyřnohé obyvatele starají. Práce v útulku přitom není jen „pohladit a vyvenčit”, často je hodně náročná.

Protože zrovna nasněžilo, hned ráno se musí odklidit sníh nejen ze dvora, ale také z výběhů venkovních kotců. Úklid tím ale rozhodně nekončí. Míříme ke třem psům, kteří mají problémy s hygienou, těm se musí příbytek vyčistit okamžitě, jinak by „to bylo všude”. „Potom hned začínáme venčit,“ popisuje David Kubalík z útulku v Jimlíně.

Jenže je venčení a venčení. Zatímco doma s naším mazlíčkem absolvujeme příjemnou procházku, venčení v útulku trvá několik hodin. Za každého počasí, nejen když je pěkně. „Máme teď pětatřicet psů, každý tak deset minut. Někteří mohou po dvou, po třech, ale stejně je to několik hodin. Máme pravidelný okruh, tak půl kilometru. A to samé odpoledne. Každý den jsou psi minimálně dvakrát denně venku,“ líčí Kubalík.

Ilustrační snímek
Samota a nuda zvířata stresují. Vedou k agresivitě a dalším poruchám chování

Následuje úklid. „Každý den děláme běžný úklid, vytíráme, čistíme, když to třeba někdo náhodou nevydrží. Dvakrát týdně se pak dělá velký úklid, to drhneme všechno,“ pokračuje, zatímco ukazuje psy, které nedávno někdo odložil u řeky. Bylo pod nulou, na místě jim nechal jen malý hadrový pelech.

Mezitím začne jeho kolegyně rozdávat prášky marodům, zraněným opečovává jejich rány a problémy. Začne také krmení, někteří psi mají speciální diety. A opět, to samé i odpoledne. „U některých psů, když mají problémy, uklízíme třeba i třikrát denně, navíc pak jezdím pravidelně na veterinu. Je to opravdu dost práce, nezastavíme se,“ uvádí šéf útulku.

S agresivními psy je třeba pracovat

U několika kotců vidím nápis „pozor, kouše“. „Kousanců máme plno,“ směje se Kubalík. Hned ale dodává, že ví, jak má s takovými psy pracovat, má hodně zkušeností. „Už při odchytu poznáme, jaký ten pes je. Následně s nimi pracujeme, vychováváme, aby agresivita ustoupila. Ale samozřejmě, i přes zkušenosti a získané dovednosti nás občas někdo chňapne, ale nic vážného,“ vypráví. „Nejvíce pokousání je od menších vzteklých psů. Jorkšírů, čivav nebo jezevčíků,“ usmívá se.

Ilustrační snímek
Zvíře není věc? Nevhodný živý dárek lidé prodají, nebo vyhodí

Hladí přitom právě jednoho z větších svěřenců, křížence ovčáka, u něhož nápis upozorňující na útočnost je. Je ale vidět, že na „místní“ už psi agresivní nejsou. Nechají se hladit, spolupracují. Je za tím mnoho práce. V útulku chtějí docílit toho, aby se tak chovali i k cizím. U některých se to povede rychleji, u dalších je to dlouhodobé, někdy se to úplně nepovede.

Také útulkům v poslední době extrémně rostou náklady. Hlavně na energie, ceny letí vzhůru. Drahá je také veterinární péče. Nejvíce podle hlasů z útulků pomůže příspěvek na transparentní účet. Dobré je také zavolat a zeptat se, co který útulek potřebuje. To platí i v případě, že chcete přivézt krmení, protože ne každé je vhodné.

„Velmi vítáme také čisticí a dezinfekční prostředky, věci na úklid, to využíváme pořád. Ale hlavně by se nám hodilo pár šikovných rukou k dílu. Nejen dobrovolníci na venčení, ty také moc vítáme, ale i na drobné stavební práce a podobně. Máme tu hodně drobných stavebních prací, těžko někoho sháníme. To by nám pomohlo opravdu hodně,“ přibližuje Kubalík.

Většina psů byla týraná

A jak v útulku vymýšlejí jména pro své svěřence? „Už je jich tolik, že je to často náhoda. Když nás něco napadne, zapíšeme si to, máme zásobník jmen. Často nás také inspiruje něco spjaté s tím, jak se k nám dostal a podobně,“ popisuje šéf jimlínského útulku.

Na rozdíl od minulosti se už příliš často nestává, že někdo uváže psa u vrat útulku. Kvůli kamerám, přesto se to loni stalo. Naopak v polích v okolí útulku se odchytává často, lidé prostě psy vypustí nedaleko zařízení. Loni jeden z „páníčků“ uvázal psa před úřadem. Velmi často vyjíždí z útulku také k odchytům v obcích.

Ilustrační snímek
Jídlo od stolu, nepravidelnost. Při krmení psa dělají lidé často chyby

Řada psů se dostane do útulku týraných. „Máme teď tak polovinu, možná dvě třetiny psů týraných. Kvůli covidu se teď na úřadech táhnou řízení s nezodpovědnými majiteli, čeká se, jestli se odeberou a budou moci jít do adopce, nebo případně vrátí majiteli,“ líčí.

Nejčastěji jsou psi majitelům odebráni kvůli špatné výživě nebo hrozným životním podmínkám. „To je opravdu nejčastější. Že se někde pes boří v bahně, někdy uvázaný, není mu uklízeno, nemá dost jídla, je vyhladovělý. Často jsou pak kvůli tomu i nemocní a nikdo je neléčí,“ popisuje Kubalík. Nedávno měli v Jimlíně také několik psů ze Žatce, které jejich majitel kopal. Starali se tam i o zvířata, kteří napadli svoji majitelku.

Současný velký zájem o psy lidi v útulku těší. „Snažíme se nové majitele dobře vybírat. Aby se nám psi nevraceli. Těší nás každé dobré umístění do nové rodiny,“ tvrdí Kubalík. Zatímco moje návštěva v útulku končí, tamní nadšenci zítra začnou nanovo. „Ale baví nás to, jinak bychom to nedělali,“ dodává.