V Moravském krasu sečetli zimující netopýry. Umrlčí jeskyně přinesla překvapení

Do něj se zapojili kromě ochránců přírody také jeskyňáři a další dobrovolníci. Nejpočetnější zastoupení mezi okřídlenými savci měl vrápenec malý. S více než osmi tisíci napočítanými kusy. Tento druh tvoří zhruba dvě třetiny zimujících netopýrů v Moravském krasu. „Druhým nejhojnějším je netopýr velký s výskytem bezmála tří tisíc jedinců. Třetí v pořadí je pak netopýr brvitý. Těch jsme napočítali zhruba pět procent z celkového počtu zimujících netopýrů,“ upřesnil odborník.

VIDEO: Čáp youtuberem. Na Kroměřížsku vysílají on-line přenos z čapího hnízda

Ostatní druhy podle něj nedosahují ve statistikách ani jednoho procenta, tedy méně než sto jedinců jedinců. Nejvzácnějším druhem byl při letošním sčítání netopýr severní. „Toho jsme při zimování objevili pouze jednoho, Je to chladnomilný druh a v posledních přibližně deseti letech pravidelně při zimování nalézáme jednotlivé kusy,“ dodal Kovařík.

Rarita v Umrlčí jeskyni

Z jeskyní Moravského krasu byly dosud známy jen jednotlivé nálezy netopýra hvízdavého. To už ale neplatí. Letos totiž ochránci přírody objevili v Umrlčí jeskyni, kterou v minulosti nesledovali, zimující kolonii v počtu sto pětasedmdesát kusů. Tito velmi drobní netopýři se schovávají v nepatrných puklinách širokých ani ne centimetr. Zmíněný druh patří na našem území k nejhojnějším. Lidé se s ním mohou setkat běžně například v městských parcích.

„Jeho zimovišť je ale známo poměrně málo. Jednak díky tomu, že se dovede skrývat v puklinách, kam se jiné druhy netopýrů nevejdou. Ale také proto, že prakticky neosidluje štoly a jeskyně, které jsou pravidelně monitorovány,“ informoval Tomáš Bartonička z Masarykovy univerzity, který se zabývá výzkumem obratlovců.

Dodal, že zimoviště netopýra hvízdavého se většinou nacházejí v umělých stavbách. Hradech, zámcích nebo i v hrázích přehrad. Jeskyních zimovišť mají odborníci zmapováno zatím jen několik.

Jsou zpět. Sokoli znovu hnízdí na teplárenském komínu v Děčíně

Klíčové pro zimování netopýrů v Moravském krasu je jeskyně Býčí skála a Sloupsko-šošůvské jeskyně, kde se vyskytuje zhruba polovina napočítaných savců. Tyto dvě jeskyně mají vhodný vletový otvor, jsou dostatečně prostorné a mají vhodné mikroklima. „Po dobou čtyřicetiletého monitoringu došlo k vysokému nárůstu zimujících netopýrů. U nejpočetnějších druhů došlo k několikanásobnému zvýšení početnosti. Tento trend v současnosti již není tak jednoznačný. Ze srovnání tři posledních zim je patrné, že celkový počet netopýrů stagnuje,“ uvedl Kovařík.

Zimní kolonie netopýrů v jeskyních ohrožuje především ruch a lidská činnost. Například rozdělávání ohňů ve vchodových částí jeskyně nebo úpravy, které v nich vedou ke změně mikroklimatu. Proto jsou při uzávěrách jeskyní důležité vletové otvory.

„Pro zimující netopýry může být nebezpečná kuna skalní, Pro letní kolonie i kočka. Letní kolonie nejsou u nás v jeskyních, ale jsou často ve stromech s dutinami a ve stavbách. K jejich zániku může dojít kácením těchto stromů s přírodními dutinami v parcích a alejích. Přestavbou domů, likvidací vletových otvorů. K usmrcení netopýrů může dojít i po nevhodné impregnaci a ochraně dřeva stavebních střešních konstrukcí. V zemědělské krajině je ohrožuje používání insekticidů,“ vyjmenoval různá rizika odborník. Nezákonné rozdělávání ohňů v krasu monitorují strážci přírody. Patří k nejčastěji pokutovaným přestupkům.

Výzkum v Býčí skále

Všechny druhy našich netopýrů patří mezi zvláště chráněné druhy. Proto je důležitý jejich monitoring, tedy dlouhodobé sledování stavu populací těchto druhů. Počítání zimujících jedinců umožňuje sledovat změny početnosti a na základě toho je možno stanovit správný způsob ochrany, je možno vyhodnotit účinnost jednotlivých vlivů a zásahů. Stav populací také vypovídá a stavu, respektive o trendu vývoje životního prostředí.

Nerušit! Kvůli hnízdění vzácných ptáků je omezen vstup do Českého Švýcarska

V Býčí skále na Blanensku tým špičkových vědců už několik let zkoumá mykobakterie. Nedávno se zaměřili na imunitní systém netopýrů, výskyt bakterií v netopýřích výkalech, jejich množení a možná rizika přenosu na člověka prostřednictvím guána.

„I ve světovém měřítku se jedná o naprosto unikátní projekt. Jeho základním posláním je zjistit chování těchto mikroorganismů v tělech netopýrů a následně v jejich výkalech a v guánu, které se podílí na jejich šíření především v jeskynním prostředí. A současně vyhodnotit prevenci rizik při jejich případném přenosu na člověka nebo zvířata,“ řekl Deníku profesor Ivo Pavlík z Mendelovy univerzity v Brně.