Tajemství velryb: Plíce jim chrání speciální zátka. Vědci popsali, jak funguje

Jediné, co pro ohromnou nálož vody a potravy musí udělat, je otevřít ústa a vyplout vpřed rychlostí zhruba deset kilometrů za hodinu.

Tlak takového množství vody je obrovský. Jak tedy tato skupina tvorů, mezi něž patří mimo jiné velryba černá, keporkak či monumentální plejtvák obrovský, zajišťuje, aby se při tomto procesu jejich plíce zcela nezaplavily vodou?

Jedinečná tuková záklopka

Vědci našli odpověď díky pitvě. V tělech několika plejtváků tmavých odhalila tukovou a svalnatou zátku, která zamezuje udušení. Když mořský savec otevře tlamu, aby se mohl nakrmit, zhoupne se záklopka nahoru a ucpe mu dolní dýchací cesty.

Žádná taková struktura nebyla doposud ve zvířecí říši identifikována. Autoři výzkumu se však domnívají, že je pravděpodobně přítomna i u jiných plejtvákovitých a velrybovitých, které se živí krilem.

„Na světě existuje jen velmi málo zvířat, která mají plíce a zároveň se živí pohlcováním kořisti ve vodě,“ říká pro Science Alert zooložka a spoluautorka studie Kelsey Gil.

Gil ani její kolegové zatím bohužel ústní zátku neviděli v akci, domnívají se však, že funguje podobně jako výhybka na železnici. Když kosticovci dýchají, zástrčka vyskočí a otevře dolní cesty, jakmile savec otevře tlamu a začne se krmit, zátka tuto cestu zcela zablokuje.

Podobné jako u lidí

U lidí je podobná chlopeň známá jako epiglottis, neboli příklopka hrtanová, ta blokuje cestu do plic, když člověk jí a zabraňuje tak vdechnutí potravy.

Obrovští mořští tvorové však mají zcela odlišné způsoby příjmu potravy a dýchání. Když se nadechují pomocí foukací díry, tuková zátka přilne k měkkému patru a brání vodě v ústech proudit do plic. Pokud ale jedí, musí se zátka pravidelně kývat nahoru a dolů, aby mohla zvířeti střídavě zavírat přístup k dýchacím cestám, ale zároveň otevírat jícen pro polykání.

Mohutné tělo potřebuje energii

Krmení hejny krilů je pro tyto živočišné druhy vysoce efektivní a je to jediný možný způsob, jakým do svého obrovského těla mohou dopravit potřebné množství energie. Takový proces by bez anatomických “vychytávek”, jako je například ústní zátka, nebylo možné.

Autoři současné studie, publikované v časopise Current Biology, by rádi zevnitř detailně sledovali krmení a dýchání kosticovců v reálném čase. K tomu však potřebují nejdřív vyvinout kameru, kterou tvor může spolknout, aniž by byl ohrožen. 

Muž objevil v Thajsku zcela nový druh tarantule. Žije jen v bambusech

Tito monumentální tvorové jsou v některých ohledech dodnes zahaleni tajemstvími. O jejich životě pod mořskou hladinou toho ještě spoustu nevíme. Vědci se například stále zbývají otázkou, jak kytovci vyfukují bubliny? Říhají nebo škytají? Až čas ukáže, jestli budou někdy odborníci schopni umět na tyto záhady odpovědět.