O jedenáctiletého Ramba se stará zhruba 3,5 roku. Našli ho přivázaného u stromu, nálezce dal jeho fotku na facebook a Vendula se do něj zamilovala na první pohled. „Je to neuvěřitelná osobnost, prostě Pan Pes. Je neskutečně arogantní, ale strašně mazlivý. Dokáže prospat i dvacet hodin denně a děsně chrápe. Má schopnost mluvit očima, takže hned poznáte, co si myslí. Dělá zásadně to, co chce on a nepřemluvíte ho ani na pamlsky. Je to úžasný společník, který mě nenechá v ničem samotnou,“ vypráví nadšeně Vendula, která pochází z vysloveně pejskařské rodiny.

Netrvalo dlouho a zachránila další čivavu, která se ocitla v nouzi. Dáša patřila původně jedné klientce, o kterou se od května starají v Domově Clementas v Janovicích nad Úhlavou. Po úrazu nohy přestala chodit a zhoršil se i její psychický stav. „Bohužel Dáša byla vystrašená a napadala personál v domově, takže jsem si ji vzala po práci domů na hlídání. No a z hlídání se stal trvalý pobyt, protože příbuzní nemocné klientky si ji z časových důvodů už nemohli nechat,“ vysvětlila pracovnice.

Krušné začátky

Nebylo to však úplně jednoduché, když ji přivedla domů. „Přítel z druhé čivavy nebyl vůbec nadšený a moc to nechtěl komentovat. Upřímně, když zjistil, že Dáša spí zásadně v posteli, jinak dělá v noci cirkus, tak přemýšlel, že se odstěhuje na gauč. Prohlásil, že jestli to půjde tímto tempem dál, že budu mít každý rok nového psa, o kterého se nikdo nemůže starat, tak si mám otevřít útulek. Ale rychle zjistil, že Dáša je mazlík a když si zvykne, tak je miliónová. Teď už jsou kámoši,“ říká potěšeně Vendula.

Ale ani společné psí začátky nebyly jednoduché. Museli si na sebe všichni zvyknout i s novou paničkou. „S Rambíkem si museli vyříkat, že on tam byl první a on rozhoduje, kdo bude spát v jakém pelíšku a také, že jeho misky jsou opravdu jeho a ona mu do nich nepůjde, atd. Velká výhoda je, že je to fenka, proto si zvykli rychle. Navíc ani jeden z nich nemá moc zubů, takže si nemohli ublížit.“

Vše tak skončilo šťastně. Dáša se navíc v Janovicích s původní majitelkou vidí jednou týdně, po celou pracovní dobu. „Když ji odvedu za původní majitelkou, tak má velkou radost, skáče po ní, olizuje jí, vrtí ocáskem, mazlí se, hraje si u ní v posteli s hračkami a i ji stále ochraňuje,“ uzavřela Vendula s tím, že v nejbližší době dalšího čtyřnohého kamaráda nehledá. Prý jí do každé ruky stačí jedna čivava.